Průměrná česká domácnost loni utratila 149 162 korun na osobu. Spotřební vydání, která zahrnují útraty za potraviny, bydlení, dovolené, zdraví, dopravu či vzdělání, stoupla meziročně o 3,4 procenta. Nejvíce peněz z rodinných rozpočtů nadále ukrajují výdaje spojené s bydlením, domácnosti na něj vynaloží víc než na jídlo. Nejrychleji loni rostly výdaje za stravování a ubytování, a to o více než sedm procent. Naopak jedinou skupinou výdajů, která vykázala meziroční pokles, byla pošta a telekomunikace s nižšími útratami za mobilní volání a internetové spojení. Vyplývá to z dat, která minulý týden zveřejnil Český statistický úřad.

Ministerstvo práce navrhuje zvýšit životní minimum od března příštího roku o 13,2 procenta. U samotného dospělého by se zvedlo z nynějších 3410 na 3860 korun. U dětí a dalších dospělých v rodině, jejichž částky se pohybují od 1740 do 3140 korun, by se přidalo od 230 do 410 korun. Existenční minimum by se z 2200 dostalo na 2490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které na svém webu zveřejnil kabinet.

Nejvíce prostoru ušetřit peníze z rodinného rozpočtu je podle Čechů ve výdajích na potraviny. Dále pak za dovolenou, volnočasové aktivity a bydlení. Vyplývá to z průzkumu společnosti Cofidis mezi 525 respondenty. Na dopravě a účtech za telefon nebo internet je naopak podle lidí šance nějak výrazněji ušetřit minimální.

Výdaje na dávky pro lidi v nouzi letos dál výrazně klesají a jsou nejnižší za posledních sedm let. Od ledna do září úřady na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné okamžité pomoci vyplatily 3,35 miliardy korun, tedy zhruba o pětinu méně než loni. Proti roku 2014 je částka dokonce o tři pětiny nižší. Vyplývá to z údajů ministerstva práce o vyplacených dávkách. Podle nich ubylo příjemců pomoci. Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU a výdělky rostou.

Nájemné v bytech v Praze se bude v příštích letech přibližovat cenám ve větších městech v Německu nebo Rakousku. Příčinou je přibližování průměrných mezd a rostoucí atraktivita Prahy pro zahraniční investory, které budou lákat především vyšší výnosy z pražských nájmů proti západoevropským metropolím. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG, kterou má ČTK k dispozici.

Dostupnost nového bydlení v Česku je ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi druhý rok po sobě nejhorší. Nový byt vyjde na 11,2 průměrného ročního platu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte. Porovnává v ní údaje ze 12 evropských zemí z loňského roku. Nejsnadněji na bydlení dosáhnou Portugalci, kteří na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vynaloží 3,8 ročního platu.

Některé nájemní smlouvy obsahují ustanovení, které nájemcům nedovoluje zřídit si v nájemním bytě trvalý pobyt. Takový zákaz však nemusí nájemce respektovat. Co je třeba učinit k přihlášení k trvalému pobytu v nájemním bytě? Jsou obavy pronajímatele z trvalého pobytu nájemce v bytě oprávněné? A jak může pronajímatel zrušit trvalý pobyt nájemce po skončení nájmu?

Klidné a tiché bydlení nedaleko lesoparku Stromovka. To slibují nově budované bytové domy Na Zlaté stoce. Lukrativní lokalita pro bydlení má ale jednu černou šmouhu. Podle některých lidí není dostatečně vyřešená dopravní situace a celkové zobytnění dané lokality. Město totiž povolilo stavbu domů, aniž by v dané lokalitě nejdříve vyřešilo dopravní infrastrukturu. A situace se jen tak nezlepší.

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

Zhruba 190 tisíc seniorek a seniorů musí měsíčně vystačit s důchodem pod 10 tisíc korun. Kolem 60 tisíc lidí pak nemá starobní penzi ani 8000 korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které sněmovnímu sociálnímu výboru poskytla zastupující náměstkyně ministerstva práce pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková. Hranice příjmové chudoby pro samotného člověka loni v ČR činila 11 963 korun, letos bude o něco vyšší.