Zeman je spoluviníkem ruské agrese. Bývalí politici a signatáři Charty 77 vyzvali prezidenta k abdikaci

„Výkon úřadu prezidenta republiky jste od začátku založil na popírání základní ústavní charakteristiky českého státu jako státu demokratického a právního, respektujícího universální koncept lidských práv," uvedli signatáři. Vyčetli mu dlouholetou podporu "putinovské diktatury" v Rusku a jejích lží vůči Česku a jejím spojencům. „Dnes jste spoluviníkem nevyprovokované agrese a utrpení miliónů Ukrajinců," poznamenali.

Zeman a jeho nejbližší spolupracovníci podle autorů prohlášení příliš dlouho podporovali politiku Putina, na jehož rozkaz ruská armáda páchá na Ukrajině zločiny proti lidskosti. „Neexistuje způsob, jakým by politik demokratické země mohl tak tíživou spoluvinu odčinit. Vaše přiznání omylu nemůže vyvážit vaši podporu anexe Krymu a okupaci části ukrajinského území z roku 2014, či rozšiřování nepravd o teroristických útocích ruských komand u nás i v Evropě," uvedli. Je proto podle nich spoluviníkem Putinova rozhodnutí "namířit na demokratický svět jaderné zbraně".

Zeman podle signatářů jako prezident a vrchní velitel selhal. „Zbývá vám poslední a jediná čestná cesta: Omluvte se ukrajinskému lidu, České republice i našim spojencům a co nejdříve abdikujte!" napsali. Lidem tak podle nich umožní, aby si zvolili novou hlavu státu, která je provede největší zkouškou od druhé světové války. Zeman podle nich toto právo "před lidem a historií této země" ztratil.

Za postoje vůči Rusku byl Zeman kritizován opakovaně. V polovině února v době, kdy američtí představitelé spojence upozorňovali na nebezpečí ruského útoku vůči Ukrajině, se vyjádřil v rozhovoru v Mladé frontě DNES, že ozbrojený útok neočekává. Informace o datu začátku války označil za blamáž amerických tajných služeb. Poté, co Rusko skutečně o týden později útok zahájilo, v projevu uznal svou chybu a postup Ruska důrazně odsoudil jako zločin proti míru. Od té doby podporuje tvrdé sankce proti Rusku.

Vedle Šabatové, Pitharta a Horáčka jsou pod výzvou uvedeni také bývalý ministr vnitra Jan Ruml, exministr spravedlnosti Jan Kalvoda, někdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb, bývalý poslanec Ivan Gabal a publicista Jan Urban.