Druhé kolo prezidentské volby přineslo řadě voličů těžké rozhodování. Vybírat budou z dvojice kandidátů, kteří byli v KSČ před rokem 1989 a oba nějakým způsobem spolupracovali s StB, nebo vojenským zpravodajstvím. O tom, proč by se antikomunisté neměli nechat odradit od volby, se na úterní debatě pořádané Pamětí národa rozpovídal filozof, politik, pedagog, signatář Charty 77 a člověk, který byl celý svůj život v opozici proti komunistické straně. Daniel Kroupa, mimo jiné též žák filozofa Jana Patočky, se aktivně podílel na pořádání bytových seminářů a pořádání různých protirežimních aktivit, za což byl též pravidelně vyslýchán StB a dále perzekvován komunistickým aparátem.

V Brožíkově sálu Staroměstské radnice udělil primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) tři nová čestná občanství. Jedno z nich převzala i zpěvačka a signatářka Charty 77 Marta Kubišová. Spolu s ní završili sedmdesátku čestných občanů Dagmar Hazdrová a Václav Hudeček.

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo Zemanova protikandidáta z minulé volby hlavy státu Michala Horáčka. Neexistuje podle nich způsob, jak by mohl svou vinu odčinit. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ponechal výzvu bez komentáře.

Vznik disidentské iniciativy známé jako Charta 77 se stal významným milníkem v moderních dějinách nejen České republiky. Charta byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v komunistickém bloku, a inspirovala tak podobné aktivity v jiných zemích, a to ještě dlouho po pádu sovětské říše. Její historie se začala psát 1. ledna 1977 a trvala téměř 15 let, až do listopadu 1992. Text Prohlášení Charty 77 vyšel 7. ledna 1977 ve třech významných západoevropských denících.

Zemřela socioložka, propagátorka genderových studií a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová. Bylo jí 85 let. Její úmrtí serveru Aktuálně.cz dnes potvrdil její syn.

Ve věku 84 let zemřel signatář Charty 77 a filozof Jan Sokol. Na svém facebooku o tom informovala Knihovna Václava Havla. Sokol v roce 1998 působil jako ministr školství, v letech 2000 až 2007 byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Kromě působení v akademické sféře si lidé Sokola mohou pamatovat také jako prezidentského kandidáta.

Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to dnes na svém webu Česká televize (ČT). Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků. Za normalizace pak Moučková čelila perzekucím. Do televize se mohla vrátit až v 90. letech po sametové revoluci.

Náš dům vyvlastnili a vystěhovali nás v roce 1983, krátce poté, co jsme nechali pokřtít děti. Křtil je Zdeněk Bárta, evangelický farář a disident bez státního souhlasu, za kmotra šel nejmladšímu synovi Václav Havel. Pro Státní bezpečnost to byl zřejmě impulz, aby to s námi rychle vyřídila,“ říká dnes signatář Charty 77 Viktor Parkán. Jeho vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

V pátek večer zemřel herec Pavel Landovský. Osmasedmdesátiletý herec, dramatik, bývalý disident a signatář Charty 77 zemřel doma. Napsal to server iDnes, kterému to potvrdila hercova rodina. V posledních letech se Landovský potýkal se zdravotními problémy.