Návštěva, nebo člen domácnosti? Jak je to s dalšími osobami v nájemním bytě
Pronajímatel nemůže nájemci zakazovat přijímat v nájemním bytě návštěvy. Souhlas pronajímatele je ale zapotřebí, jestliže má s nájemcem v bytě bydlet další osoba. Jak rozlišit, kdy se jedná pouze o návštěvu a kdy už o osobu, která s nájemcem v bytě bydlí? Jaký počet obyvatel bytu je ještě přijatelný? A co dělat, když je návštěva hlučná nebo jinak obtěžuje ostatní obyvatele domu?
Pokud nájemní smlouva obsahuje ustanovení, které nájemci zakazuje vodit si do bytu návštěvy, je takové ustanovení neplatné. „Nájemce nemusí zákaz návštěv daný smlouvou nebo požadovaný pronajímatelem třeba i jen ústně dodržovat, stejně tak není povinen pronajímateli návštěvy hlásit,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
V praxi může být problém odlišit, zda se jedná o návštěvu, nebo již o osobu, která s nájemcem v bytě trvale žije, jinak řečeno, je členem jeho domácnosti. V takovém případě je totiž již souhlas pronajímatele nutný. Výjimkou je situace, kdy se jedná o takzvanou osobu blízkou, tedy typicky manžela či manželku, rodiče nájemce či dítě. Pak není souhlas zapotřebí. Ovšem bez ohledu na jejich vztah k nájemci nemůže v bytě bydlet takový počet osob, který by byl neúnosný z hlediska požadavků hygieny i komfortu. Jaký počet osob je ještě únosný, nelze určit jen podle výměry bytu, ale i podle jeho dispozice, tedy počtu pokojů či koupelen. Roli může hrát i výška stropu. Vždy je tedy třeba individuálně posoudit konkrétní případ.
Z hlediska odlišení návštěvy od člena nájemcovy domácnosti může být rozhodující, jak dlouho se dotyčná osoba v bytě zdržuje. Někdy se uvádí, že o návštěvu se již nejedná, jestliže doba pobytu přesáhne dva měsíce, což zřejmě vychází z toho, že podle občanského zákoníku je nájemce povinen hlásit pronajímateli zvýšení počtu osob v bytě neprodleně, maximálně do dvou měsíců. „Například ale návštěva ze zahraničí by mohla trvat i déle. Rozhodující tak může být to, jaké věci mají dotyčné osoby v bytě nebo jestli mají i jiný byt, ve kterém bydlí. Tyto skutečnosti se v případě sporu musí prokazovat, což může být problematické,“ konstatuje Lukáš Zelený.
Jestliže nájemce neinformuje pronajímatele o zvýšení počtu osob v bytě, může to být důvodem k výpovědi z nájmu. Návštěvy mohou vést k výpovědi například tehdy, pokud porušují domovní řád, chovají se hlučně, poškozují zařízení bytu či domu nebo dům znečišťují. „Argumentovat lze i takzvaným sousedským právem, což znamená, že návštěvy nesmí nad míru přiměřenou tamním poměrům, typicky hlukem či jinak, obtěžovat ostatní obyvatele domu,“ uzavírá Zelený.
Poradenství v oblasti nájemních vztahů a vztahů souvisejících s bydlením poskytuje dTest díky finanční podpoře Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu dTest pomáhá při problémech s bydlením.
