Počasí dnes28 °C, zítra30 °C
Sobota 20. července 2024  |  Svátek má Ilja
Bez reklam

V politice by mělo být více žen. Často si zbytečně nevěří a směřuje na ně víc útočných komentářů, říká nejmladší senátorka

Do horní komory Parlamentu České republiky přicházela jako nejmladší senátorka. Řada jejích kolegů si ji ze začátku pletla s asistentkou některého ze senátorů. „Byla jsem nová tvář. Respekt jsem si u kolegů ale časem získala,“ říká senátorka Adéla Šípová (Piráti). Nejen o tom se rozpovídala v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Pokud civilistům v Gaze nepomůžeme, hrozí migrační krize, říká europoslanec Mikuláš Peksa

Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy, které začalo po rozsáhlém a brutálním útoku hnutí Hamás ze 7. října na Izrael, zemřelo podle odhadů už přes tři tisíce lidí. „Evropská i americká debata vnímá, že Izrael musí legitimně řešit...

Byl pro vás Senát něčím tak trochu šok?
Ano, byl trochu šok přijít sem do horní komory, kde je podstatně více starších mužů, kteří většinou mají úplně jinou životní zkušenost. Vstoupila jsem do politiky z úplně jiného prostředí. Nakonec jsem ale i já dost možná řadu lidí překvapila. Předpokládám, že ode mě nečekali tak bohaté odborné znalosti. Za ty tři roky, co jsem v Senátu, jsme si ale na sebe navzájem zvykli. Za negativní teď považuji hlavně to, že jen osmnáct procent osazenstva jsou zde ženy. Muži nad padesát let mají obecně v politice několikanásobně vyšší reprezentaci než zbylé skupiny obyvatel. Podle toho pak také vypadá zohledňování zájmů podstatně hůře zastoupených skupin, zejména žen, mladých lidí a menšin. Stále však tvrdím: jako politici máme zohledňovat potřeby všech.

Takže jste si vydobyla respekt i u kolegů, kteří vás třeba oslovovali „Adélko“?
Myslím si, že ano. Někteří kolegové se se mnou chodí radit o věcech, ve kterých se profiluji. Jde třeba o sociální témata týkající se rodin či témata týkající se rovnosti žen a mužů. Díky mé praxi advokátky jsou to také lidskoprávní témata. Všeobecně bych byla ráda, kdyby tady bylo političek s podobným zaměřením více. Je potřeba podporovat ženy, aby do politiky vstupovaly. Sama se snažím přesvědčovat ženy s podobnou ambicí, aby se o kandidaturu přihlásily, protože jsou v tom často méně průbojné a zbytečně si nevěří. Myslím, že se mi v několika případech také skutečně podařilo ženy přesvědčit, že se nemusí bát vstupu do politiky. Vzájemně se podporujeme a vytváříme si bezpečné prostředí. Snažím se, aby se z pracovních týmů kolem mě vyprofilovaly nové budoucí političky. A daří se to.

Litovala jste někdy toho, že jste se dala na dráhu političky?
Ne, nikdy. Někdy jsem vyčerpaná nebo něčím překvapená, ale nikdy jsem nelitovala. Mrzí mě, že někdy nemám tolik času na rodinu a koníčky, ale na druhou stranu jsem ráda, že dělám skutečně smysluplnou práci.

Jak jste se vlastně vypořádala s „hejty“ a různými nelichotivými komentáři, které se na sociálních sítích objevovaly na váš účet? Přeci jen pro člověka, který nebyl do té doby tolik na očích široké veřejnosti, to musí být šok.
Rozdíl mezi politiky a političkami je ten, že ženy dostávají „hejty“ na sociálních sítích mnohem častěji. To je prokázaná skutečnost. Mnohem častěji mají také komentáře sexuálně explicitní charakter, jsou vulgární a sprosté. Sama jsem se s tím setkala už v kampani. Ty první momenty, kdy jsem začala být viditelná a přibývalo na můj účet urážek, jsem nesla těžce. Nikdy si na to člověk nezvykne, ale po třech letech to beru jako ne moc pěknou součást mé práce, se kterou se snažím vyrovnat a nebrat si to osobně. Mnohokrát jsem řešila, jestli se mám bránit trestním oznámením a podobně. Kolikrát by to na místě asi bylo a naprosto chápu kolegyně, když touto cestou jdou, ale vždy jsem si nakonec řekla, že budu věnovat čas něčemu pozitivnějšímu. Navíc poslankyně jsou na tom výrazně hůř než já. Tím ty sprostoty vůbec neobhajuji. Zpřísnění legislativy ohledně hate speech bych rozhodně uvítala. Já se s těmi komentáři vyrovnám i díky svému týmu, ale špatné je to, že ženy, které by třeba o vstupu do politiky uvažovaly, po přečtení podobných urážek od svých plánů ustoupí.

Nízké tresty za domácí násilí? Často to začíná u policistů, kteří nejsou vždy proškoleni, říká Michaela Studená

Každý pátý Čech podle posledních čísel zažil domácí násilí, které nemusí být zpravidla fyzické. Téma, které je ve společnosti často přehlíženo a bagatelizováno, se snaží dostat do povědomí Michaela Studená, která společně s poslankyní Barborou...

Do Senátu jste kandidovala s nulovými politickými zkušenostmi. Berete to jako nevýhodu nebo výhodu?
Já to beru jako výhodu. Na mých hlasováních to je vidět. Jsem politička, která se rozhoduje nezávisle a podle svého přesvědčení. Nejsem svázaná nějakými politickými strukturami a hierarchií. Nemusím být nikomu zavázaná a nebojím se toho, zda mandát obhájím.

Nechybí vám advokacie, kterou jste se živila a teď musela jít na vedlejší kolej?
Advokacii mám velmi ráda, je to moje srdcová profese. Ta politika je tomu ale blízko. Obojí je o prosazování nějakého veřejného zájmu a práv občanů s vědomím, že je to služba lidem. Advokacie mi díky své všestrannosti dost pomohla se rychle vyznat ve všem potřebném. Mandát určitě chci obhajovat. I po těch třech letech od zvolení jsem nesmírně vděčná za tuhle šanci. Vnímám to opravdu jako veřejnou službu a ráda bych v tom pokračovala. Pokud se voliči rozhodnou jinak, práci, kterou budu považovat za prospěšnou, si vždy najdu. Předpokládám, že bych se vrátila ke zmíněné advokacii nebo něčemu podobnému. Vždy jsem potřebovala dělat hlavně něco smysluplného.

Mluvíte o těch zkušených kolezích, kteří jsou v Senátu několik volebních období. Například Milan Štěch byl senátorem 24 let. Nemůžou kolegové, kteří jsou skoro čtvrt století v takové funkci, ztrácet trochu kontakt s realitou? Není častější obměna tváří spíše žádoucí?
Nepřísluší mi hodnotit práci pana Štěcha, ale myslím si, že je dobře, když mají politici i jinou pracovní zkušenost. Pokud ji nemají, tak je to může omezovat a nemusí mít takové pochopení pro pracující občany. Osobně mi ale vadí hlavně kumulace funkcí u politiků. Sama mám jen senátorskou funkci, ale je tu řada kolegů, kteří funkce kumulují. Nedokážu si představit, jak může jít kloubit tahle práce třeba s prací hejtmana. Z mého pohledu je to nepochopitelné, obojí s plným nasazením dělat nelze.

Také vás trápí, že se nedaří vychovávat mladé politiky, je to tak?
Ano, je to tak. Pořád si většina stran hlídá svou pozici a mandáty. Výsledek toho všeho je, že neumíme pomáhat mladým, aby vstupovali do politiky, to samé platí pro ženy. Vidím ve skandinávských zemích, že se politici snaží být mnohem blíž občanům. Snaží se být civilnější. To všechno zvyšuje důvěru občanů v politiky a ve stát. To musíme my budovat. Pokud důvěra občanů v politiky klesá, tak jsme ohroženi extrémismem. Tím je ohrožen i právní stát. Proto bychom měli hledat nové osobnosti, které budou vstupovat do politiky a aktivně je podporovat.

Romové bojovali proti kolektivní vině, teď hází do jednoho pytle Ukrajince, říká komik Daniel Ferenc

Stand-up komik Daniel Ferenc před nedávnem upozornil na absurdní chování Romů, kteří se bouří po tragické události v Brně proti Ukrajincům a na demonstracích vystupují po boku těch, kteří dlouhodobě proti Romům brojili. Za to si vyslechl ostrou...

Proč mladí nechtějí do politiky?
Poslední dobou mám dojem, že starší generace politiků má tendenci zesměšňovat mladé lidi. Vnímám to tak i očima svých dětí. Kvůli tomu mohou mladí trpět nedůvěrou v politiky. Těžko hledají mezi těmi nahoře někoho, kdo by hájil jejich zájmy. Přitom tady tvoříme politiku, která je především pro jejich budoucnost. Ukazuje se to třeba na ekologických tématech – mladá generace začíná na svůj životní styl nahlížet jinak než starší generace. Mladá generace je lépe připravena na nějaké přizpůsobování se klimatické krizi. Bohužel není příliš vyslyšena.

A jaké důvody brání většímu počtu žen nejen v politice, ale celkově ve vrcholných funkcích?
Není to jen tím, že mají rodiny. Rodiny mají samozřejmě i muži. Jsem členka Rady vlády pro rovnost žen a mužů a nyní jsme probírali nový Index genderové rovnosti za rok 2023. Česko v něm za průměrem EU nadále výrazně zaostává. Nejlepšího skóre dlouhodobě dosahují Švédsko (82,2), Nizozemsko (77,9) a Dánsko (77,8). Letošní skóre Česka je 57,9 a stále se každý rok propadáme. Za námi je už jen Rumunsko a Maďarsko. Náš problém je, že jsme na tom velice špatně v zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Netýká se to tedy jen politiky, ale také obchodních společností a třeba médií. Problém je mimo jiné v tom, že je dnes u nás nízké zapojení mužů do péče o domácnost. Nejde tedy jen o rodinu, ale o celou domácnost. Na ženy je nakládáno hodně práce. Jedna ze statistik ukazuje, že většina žen nemá dostatek volného času pro koníčky a charitu ve srovnání s muži. Přitom mladé ženy již dosahují vyššího vzdělání než muži, jsou tedy z obecného hlediska čím dál více kompetentní ve srovnání s muži. Stát investuje nemalé peníze do vzdělání žen, které pak v určitou dobu zavře do domácností a dopustí několikaletý výpadek v jejich kariéře. Přicházíme tím o tolik potřebné pracovní kapacity, přitom podnikatelé bijí kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil na poplach.

Vy jste ale uspěla i přesto, že máte pět dětí a rodinu.
Ano, ale považuji to za zázrak. Měla jsem štěstí a také šlo o souhru okolností. Jsem za to nesmírně vděčná. I proto využívám svůj mandát maximálně pro podporu žen a mladých rodin v tom, abychom tyhle bariéry odbourávali. Jsem ráda, že se to v některých případech daří, ale jde to hrozně pomalu. Pokud nemáme v politice dostatek žen, je to výraz ohrožení demokratické kultury. Senátoři muži ve věku 45 až 65 tvoří dvě třetiny Senátu, přitom jich je obecně ve společnosti pouze 14 procent, tj. čtyřiapůlkrát méně. To má samozřejmě vliv na kvalitu a úroveň rozhodování. Například v debatách o tom, zda máme dost předškolních kapacit a zda děti mladší tří let musí vychovávat výhradně matka nebo ne. Troufám si tvrdit, že málokdo z mých kolegů má představu o tom, jaké to je být s dítětem tři roky doma a jaký vliv to má na sebevědomí ženy.

Odchod z EU? Společně jsme schopnější. Myšlenky na neutralitu jsou fantaskní, říká ministr Dvořák

Tento týden uplynul měsíc od jmenování Martina Dvořáka ministrem pro evropské záležitosti. Jak se s novou agendou sžívá, proč by mělo ministerstvo pro evropské záležitosti fungovat i po předsednictví a proč by podle něho nemělo smysl vystoupení z...

Myslíte si, že jsou tedy témata, třeba ta sociální, která dokážou přinést spíše ženy?
Ano, i při práci se mi to potvrzuje. Větší část senátorek má pochopení pro potřeby ve školství nebo třeba zdravotnictví a oblasti sociálních služeb. I proto je zvykem, že ženy, které do Senátu nastoupí, často končí ve výboru pro sociální politiku.

Podle vámi zmíněného indexu se stále více smazává rozdíl ve mzdách žen a mužů. Nedá se alespoň to brát jako jakési „blýskání na lepší časy“?
Pokud se to narovnává, je to jen dobře. Je zjevná nespravedlnost, aby ženy dostávaly za stejně odvedenou práci menší peníze než muži. Pomáhá nám k tomu také evropská legislativa. Byla bych ráda, kdyby to bylo ale rychlejší a rozdíly se napravovaly v trochu kratším čase. Zlepšení čísel může být dáno také tím, že máme hodně zaměstnanců ve státní správě, kde je odměna za práci dána tabulkami.

V Podvýboru pro rodinu Výboru pro sociální politiku zasedáte například s Danielou Kovářovou. Ta získala třeba „ocenění“ Bludný balvan. Podporuje také tradiční manželství muže a ženy. V roce 2017 kritizovala hnutí Me Too a nepodporuje opatření pro ochranu planety. Názorově je tedy naprosto na opačném spektru. Neblokuje právě složení podvýboru konstruktivní debaty?
Máte pravdu, s paní senátorkou Kovářovou jsme naprosto názorově rozdílné. Nesouhlasím především s jejím názorem na rodinnou politiku a rovnost mužů a žen a s jejím pohledem na naše členství v EU. V tom se zkrátka neshodneme. Respektuji ale voliče z Plzně, že si paní Kovářovou vybrali, byť není zařazena do žádného politického klubu. Pokud jde o jednání na výboru, dokážeme na sebe v nezbytně nutné míře hovořit. Diskuse je ostatně základem demokratického rozhodování.

Hodnocení článku je 42 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Piráti

Štítky rozhovor, Bez servítků, Senát, Adéla Šípová, Piráti

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Martin Vaněk

Má recht... A co třeba nekrofilů nebo sadistických deviantů, těch v politice také mnoho není, paní senátorko. Co jim také dopřát zastoupení? Nebo oni snad nemají stejná práva? :-D

Pondělí, 6. listopadu 2023, 14:33Odpovědět

Libor Burian

Máme tady ministryně války, svetrovku z neTop, zlodějku že samoobsluhy, Dex Dex která si stáhla z databáze belgického důchodce toho prohlasila za svého kamaráda z Vysočiny kterému nevadí vládní švindl na naše důchodce... Lidé se musí spojit, mluvit spolu, začít uklízet od obcí, starostů které lidé znají, chodit ke všem volbám říct mafii a dost ! Všichni aktivisté, ekologové, Grety, vědci, sportovci, ženy, mladí, staří, rockeři vzpomenout na heslo Make Love not war ! Podepište petici Voda je život pravda o vodě, seznamte se s Holešovskou výzvou, přijďte ke všem volbám. Více o důvodech dnešního zmaru píšu v diskusích pod Komentáře, Glosy a další články.

Pátek, 3. listopadu 2023, 14:08Odpovědět

V politice by mělo být více žen. Často si zbytečně nevěří a směřuje na ně víc útočných komentářů, říká nejmladší senátorka  |  Domácí  |  Drbna.cz

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.