KOMENTÁŘ: Veřejná doprava v Praze – Tondové Blaníkové u koryta, nebo chytré a funkční řešení?
Veřejná doprava je klíčová pro rozvoj českých měst. Nejpalčivější je tento systém v Praze, kde statisíce lidí každý den nasedají do aut a tráví hodiny v zácpách, protože veřejná doprava jim pohříchu nenabízí adekvátní komfort dopravní obslužnosti. Magistrát problém přiznává a slibuje nápravu. Fajn. Ale plánování konceptu moderní veřejné dopravy by mělo být v rukou skutečných odborníků, nikoliv samozvaných odborníků s pochybnou historií z projektu Opencard.
Indicie naznačují, že právě tohle se děje a že se kolem nepochybně lukrativního projektu pohybují staří známí šíbři. Jednu z klíčových úloh v nově vznikající pracovní skupině má hrát konzultant Martin Procházka – nejedná se samozřejmě o olympijského vítěze z hokejového Nagana, ale o manažera přímo spjatého s neúspěšným projektem Opencard nebo rozpačitém rozvoji karetních projektů v dalších českých městech.
Byla by velká chyba, kdyby nástup užitečných technologií vedení Prahy zneužilo pro předražené projekty. Obyvatelé a návštěvníci Prahy mají na veřejnou dopravu v aglomeraci ty nejvyšší nároky. Intenzivní propojení hlavního města a Středočeského kraje, zejména ranní a odpolední špička, totiž vytváří vysoké požadavky na funkční dopravní obslužnost – jen pokud budou příměstské autobusy a vlaky dobře fungovat ve spolupráci s městskou hromadnou dopravou, nebudou statisíce lidí každé ráno odemykat auta a vydávat se na cestu do práce po poddimenzovaných, přecpaných silnicích.
Koncept integrované regionální dopravy v Praze by měl využívat nejmodernější technologie a díky nim snižovat náklady na využívání veřejné dopravy, nejen ty finanční! Použít autobus nebo vlak musí být stejně snadné, jako vzít klíčky od auta a nastartovat – potřebuji někam jet, vidím autobus, nastoupím, zaplatím pohodlně bezkontaktně kartou nebo mobilem. Nestarám se o tarify, pásma, shánění papírových lístků od nepříjemných trafikantek nebo netrávím hodiny ve frontě na oficiální dopravní kartu vydávanou v úřední hodiny na přepážce magistrátu. Neřeším jazykovou bariéru při studiu cenových předpisů psaných miniaturním písmem. Prostě nastoupím a jedu.
Změna dopravy potřebuje změnu myšlení. Z tunelu jménem Opencard v podobě drahé a hloupé plastové kartičky neuděláte zázrak tím, že založíte honosně znějící pracovní skupinu a přebarvíte kartu nazeleno se silným politickým PíáRkem v zádech. Dočkáme se moderní veřejné dopravy v Praze?
