Kolísání cen energií sílí. Jak se v nejisté době rozhodovat o vytápění?

Energetický trh v Evropě i ve světě je čím dál volatilnější. Po letech 2021–2022, kdy se cena plynu dostala z přibližně 20–30 EUR/MWh až nad 300 EUR/MWh, nyní sledujeme další výrazné cenové pohyby.

Po eskalaci napětí na Blízkém východě ceny plynu v Evropě během jediného dne vzrostly až o 35 % a v průběhu několika následujících dní až o 60–70 %. Následně ale rychle klesly v závislosti na vývoji situace v regionu. „Právě takové prudké výkyvy oběma směry ukazují, jak citlivý dnes trh s energiemi je,“ říká Miroslav Zajíček, ředitel pro strategii a regulaci skupiny Veolia Energie.

Rozhodování v době nepředvídatelnosti

Nepředvídatelnost a volatilita energetického trhu se týká celé řady odvětví, obzvlášť by však neměla uniknout pozornosti osob zodpovědných za vytápění bytových domů. Snaha dlouhodobě snížit provozní náklady vede řadu z nich k investici do vlastního zdroje vytápění, nezávislého na systému centrálního zásobování teplem.

„Nezřídka bývá tímto zdrojem plynová kotelna, což má svá úskalí. Jedna věc jsou pořizovací náklady takového systému. U domů s 20 byty se pohybují kolem 1 milionu, u větších objektů pak výrazně více. Druhá věc jsou provozní náklady, a u nich může přijít nepříjemné překvapení,“ vysvětluje Miroslav Zajíček a dodává: „Náklady jsou totiž z velké části tvořeny cenou paliva, která může představovat 70–85 % ceny tepla. Domácnosti jsou tak ve vysoké míře závislé na vývoji tržních cen plynu. V případě prudkého nárůstu cen jim hrozí významné navýšení nákladů na vytápění. K tomu je vždy nutno připočítat náklady související s financováním investice do zdroje vytápění, legislativní prohlídky, provoz, opravy a údržbu. V neposlední řadě cenu plynu v blízké budoucnosti zvedne platba za emisní povolenky EU ETS II.“

Výkyvy jako nová realita

Zásadní pro dlouhodobou výhodnost zemního plynu jako zdroje vytápění tak zůstává budoucí vývoj cen této komodity na evropském a světovém trhu. Výhled do dalších let naznačuje, že návrat k předkrizové stabilitě není pravděpodobný.

Například podle investiční banky Goldman Sachs se má evropská cena plynu v roce 2026 pohybovat kolem 45–50 EUR/MWh, což je zhruba dvojnásobek běžné ceny před rokem 2021.
Zároveň podle analytické společnosti BloombergNEF zůstane evropský trh v příštích letech citlivý na výkyvy, protože je dnes výrazně více navázaný na globální LNG trh a konkuruje o dodávky plynu s Asií.

„Íránská krize je jen dalším příkladem toho, jak nestálý dnes energetický trh je. Cenové výkyvy se opakují a nelze očekávat, že by se na tom mělo v dohledné době něco zásadně měnit. Proto je nutné s tímto faktorem počítat při rozhodnutích, která mají dopad na roky dopředu,“ uzavírá Miroslav Zajíček.