Nejhorší scénáře: Kam až může cena pohonných hmot vyšplhat?

Hlavní hybatelé cen

Proč najednou nafta a benzin stojí tolik? Cena u pumpy není jen o těžbě ropy, resp. o jejím množství na trhu. Do hry vstupují zejména čtyři klíčové faktory:

• Geopolitika: Blokáda přepravních tras (např. dnes v Hormuzském průlivu) okamžitě škrtí nabídku a je základem paniky na světových trzích.
• Měna: Ropa se obchoduje v dolarech. Slabá koruna růst cen násobí. Nejde o aktuální problém, ale případný pád hodnoty koruny jej může ještě prohloubit.
• Daně a regulace: Emisní povolenky a spotřební daně tvoří pevnou bariéru, pod kterou cena neklesne, pokud se stát nerozhodne jinak.
• Logistika: Pokud distributoři nakupují drahou naftu na volném trhu, nemohou dlouhodobě prodávat pod nákupní cenou bez rizika krachu. I logistika se tak propisuje do toho, co platíme u čerpacích stanic.

A co tedy platit budeme?

Dva extrémní, ale uvěřitelné scénáře, které se stát skutečně mohou

Scénář A: „Blízkovýchodní sevření“ – 55 Kč za litr

Tento scénář předpokládá, že křehké příměří mezi USA, Izraelem a Íránem definitivně zkrachuje. Útoky na ropnou infrastrukturu pak vyženou cenu ropy Brent nad 120 USD za barel, kde mimochodem byla naposledy v roce 2012. Distributoři budou v takovém případě tlačeni nedostatkem hotových produktů a logicky přenesou náklady na řidiče i přes odpor vlády.

Pokud si vzpomenete, kolik stálo palivo před rokem, zjistíte, že by šlo o nárůst o více než 50 %. Loni v létě se totiž obě paliva prodávala pod 35 korun za litr. Pro běžného řidiče s nájezdem 1 500 km měsíčně to znamená čistý nárůst nákladů o přibližně 2 000 Kč měsíčně. A to v peněžence poznáte.

Scénář B: „Logistický kolaps a slabá koruna“ – 65 Kč za litr

Může být ale ještě hůř. Černá můra českého trhu vypadá jako kombinace drahé ropy podle příkladu výše a propadu koruny vůči dolaru (např. až na 28 CZK/USD jako tomu bylo v roce 2004) kvůli nejistotě u nás nebo obecně v Evropě.

I když se tento scénář nejeví příliš pravděpodobný, nastat rozhodně může. Při pokračující blokádě na Blízkém východě navíc nedostatek rafinérských kapacit v EU a nutnost dovážet paliva z USA nebo Asie extrémně prodraží dopravu. Pomohl by stát? Krátkodobě možná ano. Cenové stropy státu však v takové situaci vedou k prázdným nádržím u pump, protože nikdo nebude chtít dovážet se ztrátou.

Co by tento černý scénář znamenal? Že palivo se stane luxusním zbožím. Fixní náklady na provoz auta, jako povinné ručení nebo pravidelný servis, začínají být v poměru k nákladům na palivo významně menší položkou. Pro velkou část uživatelů by se tak cestování autem stalo hodně velkým luxusem. O vyvolané inflaci navazujících produktů a služeb ani nemluvě.

A kolik by to stálo? Při ceně 60 Kč za litr zaplatí majitel úsporného vozu se spotřebou 6 l/100 km za každých 100 kilometrů 360 Kč. U méně úsporných aut se částka šplhá klidně až k 500 Kč. Nepěkná čísla, že?

Co s tím?

Zní to nepopulárně, ale jedinou cestou k ochraně peněženky je snížení spotřeby paliva samotným řidičem. To znamená defenzivní jízdu, pomalejší cestování po dálnici, kontrolu tlaku v pneumatikách, ale i radikální omezení zbytných cest. Pokud se naplní černé scénáře, nebude otázkou jen „za kolik“, ale také „zda vůbec“ bude palivo k dostání. Spoléhat na stát přitom není zcela na místě. Státní regulace sice krátkodobě tlumí šoky, ale proti globálnímu nedostatku jsou i vládní stropy krátké. Tak si držme palce, ať tyto černé scénáře nenastanou.