Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Vrátí liberečtí vědci imunitu lidem s AIDS nebo leukémií? Vyvinuli umělý brzlík

 
pondělí, 6. května 2019, 15:50

Liberecká univerzita hlásí další zásadní úspěch. Její vědci společně s centrem pro výzkum rakoviny v USA dokázali vyvinout umělý orgán brzlík. Díky němu by se mohla vrátit imunita lidem s nemocemi jako je AIDS a leukémie.

„Vyvinuli jsme unikátní kompozit z mikro- a nanovláken, který je vytvořen tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě a maximálně tak stimuloval buňky k růstu,“ řekl Jakub Erben, doktorand fakulty textilní TUL, který za nápad před získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu.

ČTĚTE TAKÉ: Na TULce testují baterie do elektrokol

Brzlík je orgán, produkuje specifický druh bílých krvinek, které jsou důležitou složkou našeho imunitního systému a umí tělo zbavit buněk napadených virem, parazitem i nádorem. V době dospívání ale brzlík ztrácí na významu a postupně zaniká. Pro pacienty s autoimunutním onemocněním by ale mohl být velmi důležitý.

Vědci ho totiž chtějí využít tam, kde tělo pacientů ztratilo obranyschopnost při zničení imunitního systému. Nejčastějšími příčinami jeho zničení jsou onemocnění AIDS a některé druhy rakoviny, především leukémie, spojené s destrukcí kostní dřeně při léčbě ozařováním.

Liberecký doktorand tak americkým vědcům dodává unikátní tkáňové nosiče, takzvané scaffoldy, oni na nich pak pěstují kmenové buňky do podoby funkčního brzlíku.

Po splnění funkce se rozpadne

„Náš tkáňový nosič je tvořen z biodegradabilního polymeru a poté, co splní svou funkci, se rozpadne na deriváty, které umí tělo odbourat nebo vyloučit. Není pak nutné provádět reoperaci a brzlík z těla vyjímat,“ vysvětlil Erben, co se stane s umělým brzlíkem, když už jej tělo přestane potřebovat.

Vědci v Americe zatím provádějí testy na myších, lidských buněk vhodných pro výzkum je velmi malé množství. Testy ale zatím přinášejí velmi dobré výsledky. „Nemůžeme zatím říci, že když voperujeme pacientovi do těla in vitro vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus stoprocentní imunitu, ale i my na liberecké univerzitě děláme vše proto, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili,“ dodává Erben.

Napsal(a) Luboš Vrabec | Foto TUL
 


 

Kam dál?

Do Hradce se dostalo další polské kuřecí maso se salmonelou

čtvrtek, 11. dubna 2019, 15:42

Do východních Čech se dostalo další polské kuřecí maso se salmonelou. Jedná se o dvě zásilky. V prvním případě je to 240...

Tisícovku za výjezd sanitky? Poslanec Brázdil přišel s novým návrhem

úterý, 2. dubna 2019, 18:19

Ministerstvo zdravotnictví jde do boje s lidmi, kteří zneužívají urgentní péči. Každý den se zdravotníci setkávají s případy, kdy...

V zásilce půl tuny kuřecích řízků z Polska do Česka je salmonela

úterý, 2. dubna 2019, 14:09

V zásilce více než půl tuny kuřecích řízků z Polska do Česka objevila tuzemská Státní veterinární správa (SVS) bakterii...

Kterak vegetariáni svět zachraňují, aneb nový trend nejen ve sportu

pondělí, 1. dubna 2019, 10:39

Ještě před pár lety by si nikdo nemyslel, že při vegetariánství jde sportovat. A když už by to šlo, tak rozhodně ne s dobrými...

 
 
 

O čem píšou další Drbny

DRBNA HISTORIČKA: Před devadesáti lety byly ve městě poprvé nařízeny jednosměrky

Doprava je téma, které v Budějcích rezonuje každý den. Dnes se na ni podíval i Jan Schinko v novém dílu Drbny historičky. Víte, kdy byla zavedena na náměstí první jednosměrka? A kolik aut projelo denně přes Mariánské náměstí?

Budějcká Drbna

Na brněnské Vyšší odborné škole se chystá stěhování, studenti a učitelé protestují

Přes tisíc podpisů nasbírali v petici studenti a učitelé Vyšší odborné školy Brno ve snaze zabránit plánu vedení školy přestěhovat instituci ze stávajících dvou budov v Králově Poli do jedné. Celé řadě učitelů i studentů se nelíbí způsob komunikace s vedením, prezentace plánu i projekt samotný. Podle nich nebude pro všechny studenty i vyučující v jedné budově dostatek místa.

Brněnská Drbna

Z Liberce do Drážďan a Žitavy budou dál jezdit vlaky Trilex

Z Liberce do Drážďan a přes Německo do Ústeckého kraje budou dál jezdit vlaky Trilex. Společnost Die Länderbahn (dříve Vogtlandbahn) získala ve společné německo-české veřejné soutěži zakázku až do roku 2031. Dopravce zachová současný komfort poskytovaných služeb a na některých úsecích ho i zvýší, mimo jiné vybaví soupravy plochými obrazovkami a bezplatným přístupem na internet.

Liberecká Drbna

Informační centrum v Prostějově opraví. Rekonstrukce bude stát téměř milion a půl

Novou podobu bude mít díky zahájené modernizaci regionální informační centrum v Prostějově, které poskytuje služby turistům a návštěvníkům města. Celková rekonstrukce informačního centra v historickém jádru města bude stát zhruba 1,4 milionu korun a měla by být hotova před hlavní turistickou sezónou. To řekla mluvčí radnice Jana Gáborová.

Olomoucká Drbna

Hejtman Vysočiny Běhounek: Mnoha dopravním komplikacím na dálnici se dá předcházet

Dlouhé kolony, kolabující doprava či úplné zastavení provozu. Tak zná řada řidičů v posledních měsících dálnici D1. Na jejím nejvýše položeném úseku u Větrného Jeníkova především v zimním období panují specifické klimatické podmínky, které v kombinaci s nezkušeností některých řidičů i nynější modernizací jsou téměř zárukou dopravních komplikací.

Jihlavská Drbna

Ve Dvoře Králové vzniká léčebna bez stavebního povolení

Ve Dvoře Králové na Trutnovsku vzniká bez stavebního povolení soukromé zdravotnické zařízení dlouhodobé ošetřovatelské péče. Investorem a stavitelem ústavu s kapacitou 164 lůžek je dvorská Stavební společnost Žižka. V březnu požádala stavební úřad o dostatečné povolení stavby. Stavební úřad následně zahájil dvě správní řízení, a to o vydání dodatečného stavebního povolení a o odstranění stavby. Stavba není v souladu s územním plánem města. ČTK to dnes zjistila na dvorské radnici a u stavební firmy.

Hradecká Drbna