Zatímco výskyt pesticidů v povrchových i podzemních vodách je alarmující a v podstatě se nelepší, u potravin by se mohlo zdát, že žádný problém neexistuje. Výsledky kontrol hodnotí experti dobře, vzorků s nadlimitním výskytem zbytků pesticidů jsou jednotky. Problém ale existuje, například v podobě koktejlů pesticidů, o nichž se ví, ale na státní úrovni se neřeší.

Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou výrobou pesticidů. Kvůli regulaci Evropské unie je ale jejich byznys pod tlakem a prochází změnami. Návrh na velké omezení pesticidů přijala Evropská komise tento týden.

Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.

Průměrný Brňan za rok vyhodí přes 37 kilogramů potravin. Jejich plýtváním přitom vzniká neustálý tlak na životní prostředí. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto přišli s návrhem nové nádoby na sběr odpadu. Kromě eliminace nepříjemného zápachu zamezí výskytu hmyzu a hlodavců, kteří se v okolí popelnic často objevují.

Do Afriky jezdí 20 let. Většinu času strávil v Ugandě, kde se místním obyvatelům snaží pomoci s rozvojem zemědělství. Cestoval Oldřich Máca při svých cestách posbíral mimo jiné řadu masek a dalších předmětů, které nyní vystavuje v jindřichohradeckém Muzeu fotografie a modreních obrazových médií.

Kvůli nevrácení dotací za pět milionů korun státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) zažaloval skupinu Agrofert. Uvedl to dnes server iROZHLAS.cz. Podle fondu čtyři firmy Agrofertu, jehož tržby činily předloni zhruba 161 miliard korun, čerpaly neoprávněně dotace určené pro menší a střední podniky. Firmy chybu i vrácení dotací odmítly. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský se k tomu podle serveru nechtěl vyjádřit.

Za předčasnou zatím označují lídři koalic Spolu a Pirátů se Starosty otázku na rozdělení ministerstev v nové vládě, kterou plánují sestavit. Jednání jsou teprve na začátku a přednost mají rozhovory o programových prioritách. Předseda ODS Petr Fiala dnes Radiožurnálu řekl, že personálie jsou posledním krokem. Osobností schopných zastávat ministerské posty je však podle něj v obou koalicích dost.

Jednání se zemědělci kvůli plánovanému koridoru mezi Prahou a Drážďany nejsou u konce, nejspíš budou trvat roky. Dnes to novinářům řekl ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Problémem není podle něj nyní část koridoru, která má vést Polabím, ale v okolí Ústí nad Labem, dodal. Stát plánuje začít stavět koridor v roce 2027.

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude u Agrofertu a jeho dceřiných firem zapsaný jako koncový příjemce výhod. Dnes to sdělil mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Od 1. června začíná platit zákon, podle kterého se musí do evidence zapsat skuteční majitelé firem, mezi které tak bude premiér u Agrofertu patřit. Babiš se k tomu na dotaz odmítl blíže vyjádřit. "Agrofert nekomentuji, ze zákona se s firmou nestýkám, nechodím na valnou hromadu," uvedl po pravidelné schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Zopakoval, že zákon nazývaný lex Babiš považuje za účelový, ale zachoval se podle něj.