Češi by z Evropské unie nevystoupili, ve střední Evropě jsou však největšími euroskeptiky, ukázal průzkum, který představil think tank Europeum. Pro setrvání v EU by podle studie hlasovalo 54 procent Čechů. Nejsilnější podporu má členství u důchodců a mladých lidí. Výzkum také zjišťoval, jak lidé vnímají působení EU například v ochraně lidských práv a demokracie nebo migrační politice. Na stejnou sadu otázek odpovídali také Maďaři, Rakušané, Slovinci a Slováci.

O holokaustu, menšinách a toleranci se ve školách sice učí, na některé rozšířené předsudky to ale nemá vliv, zjistil výzkum, který provedli a ve středu zveřejnili odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci se Sociologickým ústavem. ÚSTR se výuce citlivých historických témat ve školách věnuje dlouhodobě, jeho kurzy projde ročně přes 600 učitelů.

Jméno je zajímavý fenomén: Jen máloco hraje v našich životech tak zásadní roli, přičemž to – minimálně v dětství a dospívání – prakticky nemůžeme ovlivnit. První jméno, které vybíráme, je totiž „až“ pro naše děti. Má však smysl výběr jména vůbec řešit? Ano, má. Dle provedených empirických výzkumů by rodiče měli výběru jména věnovat velkou pozornost. Podívejme se na zajímavý výčet příkladů z výzkumu ekonoma Štěpána Jurajdy.

Ministerstvo školství na základě mezinárodních hodnocení určilo 42 klíčových výzkumných infrastruktur, které by měly být financovány prioritně. Výzkumné infrastruktury jsou místa disponující výjimečným technologickým zařízením pro vědecký výzkum. Ministerstvo určilo celkem 58 klíčových výzkumných infrastruktur, které by v letech 2016-2022 měly hrát důležitou roli i v evropském kontextu. Současně upozornilo na nutnost navýšit peníze určené na vědu a výzkum proti současným výhledům státního rozpočtu.

Ne, nezbláznil jsem se. Přesně takové doporučení vyplývá z výzkumu Hanse Roslinga, švédského profesora medicíny, odborníka na veřejné zdravotnictví a průkopníka neobvyklé intepretace statistiky a vizualizace dat.

Vědci z Laboratoře metalomiky a nanotechnologií Mendelovy univerzity v Brně čtyři roky zkoumali látku zvanou sarkosin. Výsledkem jejich výzkumu je test, který má upozornit muže na nežádoucí změny jejich prostaty. Může tak pomoci včas odhalit především agresivní formy rakoviny.

Malostranská drbna pro vás vybírá akce v Praze s převážně ekonomickou a politickou tématikou plus jako bonus zajímavé kulturní tipy. Vstupné na akce je zdarma, není-li uvedeno jinak. Pro tento týden (9. 6. – 15. 6. 2014) vám přinášíme: