Německo je naším sousedským státem, zároveň naším největším obchodním partnerem a do třetice se jedná o zemi, která zásadně ovlivňuje dění v Evropské unii, jíž jsme členem. To jsou tři důvody, proč je důležité brát v potaz výsledky německých parlamentních voleb, jež se konaly právě dnes.

Ještě nikdy v historii nemělo do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky namířeno tolik lidí jako v blížících se říjnových volbách. Podle zveřejněných kandidátních listin na webu Českého statistického úřadu by do poslaneckých lavic chtělo usednout 7539 kandidátek a kandidátů. Oproti minulým volbám v roce 2013 se jedná o zhruba pětadvacetiprocentní nárůst, od voleb v roce 2010 se počet kandidátů zvýšil téměř o polovinu.

První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Termín stanovil předseda Senátu Milan Štěch. O znovuzvolení se uchází Miloš Zeman. Zájemci o křeslo hlavy státu se budou muset oficiálně přihlásit do 7. listopadu. Patřit mezi ně budou bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař Michal Horáček. Stejně jako Zeman už ohlásili, že disponují více než 50 tisíci podpisy nutnými pro občanskou nominaci.

Prezident Miloš Zeman má k dispozici dostatečný počet podpisů, aby se mohl přihlásit do obhajoby svého mandátu. Ve středu jich měl 59 263. Na tiskové konferenci to řekla jeho žena Ivana Zemanová, která je šéfkou jeho petičního týmu. Dodala, že sběr podpisů bude pokračovat, a nepožaduje proto toto číslo za definitivní. Na tiskové konferenci nebylo, stejně jako v dubnu, kdy Zemanová naposledy před novináře předstoupila a oznámila začátek sběru podpisů, umožněno pokládat otázky.

Do sněmovních voleb se letos přihlásilo 31 volebních uskupení. Je to nejvíce v historii samostatné České republiky a o sedm více než při minulých, předčasných volbách v roce 2013. Vyplývá to ze zjištění na krajských úřadech a pražském magistrátu, kde volební uskupení mohla do úterních 16:00 nominovat své adepty na poslance. Podobně jako v minulých letech ne všechny strany přihlásily své kandidáty ve všech krajích.

Policie požádala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Na Twitteru to uvedl předseda Sněmovny Jan Hamáček. Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová řekla, že žádost souvisí s kauzou dotací na farmu Čapí hnízdo. Sněmovní mandátový a imunitní výbor se má žádostí zabývat 18. srpna, vyplývá z pozvánky na jeho jednání. Babiš označil žádost policie za snahu politického systému zlikvidovat ho.

Jakmile premiéru Sobotkovi pominou mimořádné „bojové“ podmínky a dostane ve výkonu své funkce jen trochu času k dělání politiky, je to zase ten starý dobrý Sobotka, co vaří socialistický guláš ze základní suroviny tuzemských levicových politiků – ekonomické negramotnosti.

Česká strana sociálně demokratická se rozhodla zatáhnout za záchranou brzdu a „odklonit“ Bohuslava Sobotku z pozice muže číslo jedna dosud nejsilnější levicové strany. Neobvyklý krok, notabene čtyři měsíce před volbami, je reakcí na klesající preference ČSSD. Je to paradoxní.

Premiér Bohuslav Sobotka ve čtvrtek opustí funkci předsedy ČSSD. Vedení nejsilnější vládní strany se ujme jeho dosavadní statutární zástupce, ministr vnitra Milan Chovanec. Lídrem pro říjnové sněmovní volby se na Sobotkův návrh stal šéf české diplomacie, místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Sobotka zůstane premiérem a jedničkou na kandidátce jihomoravské sociální demokracie. Po volbách počítá ČSSD se svoláním mimořádného sjezdu, který vybere nového předsedu.

O víkendu se odehrál stranický sjezd České strany sociálně demokratické. Měla to být přehlídka síly, jednoty a sebedůvěry moderní levicové strany před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny, která vyzve na souboj hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. Namísto toho se však naplno ukázalo, že ČSSD není zrovna dvakrát ve formě. Unavené tváře, proslovy plné frází i nervy lídra Sobotky při volbě vedení nevyvrátily, ale potvrdily existenci vnitrostranické opozice čekající na jakýkoliv impulz k ataku na stávající vedení.