Finalista prezidentské volby Jiří Drahoš zvažuje nejen kandidaturu do Senátu, ale i širší projekt, ve kterém by pokračoval v důležitých tématech z prezidentské volby. Pokud by se pro kandidaturu rozhodl, chtěl by se o post senátora ucházet jako nezávislý, pokud možno s průřezovou podporou politických stran. Za svou prohrou ve volbách vidí především negativní e-mailovou kampaň na internetu, která byla zaměřena hlavně na seniory. Televizní debaty podle jeho názoru rozhodující vliv neměly.

Proslovy, kterými poražení kandidáti v nejen prezidentských volbách oslovují své voliče, mají v západních zemích dlouhou tradici. Tyto proslovy jsou považovány za velmi důležité právě proto, že v nich kandidát uzná porážku a přizná legitimitu vítězi voleb. U nás ne vždy došlo k souznění s touto tradicí, nejkřiklavějším případem asi byl emotivní projev Jiřího Paroubka z roku 2006 o největší ráně zasazené demokracii od února 1948. V prezidentských volbách pak v obou případech poražení kandidáti akcentovali spíše to, že se budou dál v politice angažovat.

Miloš Zeman byl zvolen prezidentem i na další funkční období. Ve finále těsně porazil bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše.

V Česku začalo dnes ve 14:00 finále prezidentských voleb. Křeslo hlavy státu v nich obhajuje Miloš Zeman, jeho vyzyvatelem je bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Volby jsou označovány za souboj o formu hradní politiky i o směřování České republiky.   

Včera se Miloš Zeman poprvé zúčastnil předvolební debaty v TV Nova. Tedy spíše dialogu než debaty, jelikož Drahoš do studia nepřišel. Drahoš se rozhodl raději vyrazit do regionů. Je to dobrá strategie? Nemyslím si, že je zvolena šťastně.

Zvolit prezidentem bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše je rozhodnuto 47 procent voličů, pro současnou hlavu státu Miloše Zemana chce ve víkendovém druhém kole voleb hlasovat 43 procent. Zbývajících deset procent z lidí, kteří chtějí jít k volbám, je nerozhodnutých. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK.

Policie bude moci pokračovat v trestním stíhání premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka v případu padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo. Sněmovna oba poslance vydala ke stíhání zhruba po 4,5hodinové debatě.

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček nepovede sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Sněmovna ho v dnešním opakovaném druhém kole volby předsedou nezvolila. Výsledky oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Opoziční strany vítají, že Ondráček nebyl zvolen do čela komise pro kontrolu GIBS. KSČM zváží, zda nebude chtít předsednictví jiné komise.

Jednobarevná menšinová vláda předsedy hnutí ANO Andreje Babiše dnes nedostala důvěru Sněmovny a bude muset podat demisi. Babišův tým ale bude vládnout dál do jmenování nového kabinetu. Prezident Miloš Zeman několikrát avizoval, že jeho sestavením pověří opět Babiše, jehož hnutí vyhrálo říjnové sněmovní volby. Babiš si od představitelů opozičních stran vysloužil tvrdou kritiku. Politici neúspěch vlády označili za Babišovo selhání a prohru.

Prvního kola voleb se zúčastnilo jen o trochu více lidí než v prezidentských volbách před pěti lety, což umožňuje přesné porovnání obou voleb. Letos volby dopadly mnohem jednoznačněji než ty minulé; postupující kandidáti získali dohromady více než 65 procent hlasů, zatímco před pěti lety to bylo jen 47,6 procent hlasů. Naopak další kandidáti zaostali za očekáváními předvolebních průzkumů. Vysvětlení pro to může být několik.