Dnes, 20. října, se na dva dny otevírají volební místnosti. Poslední týdny slýcháme, že jde o nejdůležitější volby do poslanecké sněmovny v relativně krátké historii naší republiky. Je tomu skutečně tak? Nemyslím si. Tak jako každé volby, i tyhle jsou mimořádně důležité. I tyto volby však ukazují jednu krutou realitu: Zajímat se o věci veřejné 14 dní před volbami rozhodně nestačí.

Prezident Miloš Zeman v uplynulých týdnech rozjel další ze svých podivných her, které mají povětšinou stejného společného jmenovatele – politického oblíbence, nashromážděnou osobní zášť z dob minulých a neznalost základních právních principů naší země.

Následující roky budou v tuzemsku velmi bohaté na volební klání všeho druhu. Organizace voleb není jednoduchá, není levná a je založena na participaci celé řady subjektů. Tím otevírá možnosti měřit, zda si všichni zúčastnění při organizačních aktivitách počínají stejně efektivně.

Kamarád dlouhodobě žijící v zahraničí zavítal v těchto dnech do České republiky. Jeho omezené znalosti o tuzemském volebním harmonogramu jej po cestě z letiště do krajského města přiváděly k myšlence, že se země připravuje na volby do poslanecké sněmovny. Z reality, tedy „jen“ krajských voleb, byl proto dost v šoku. Jeho omylu se nejde divit: Z billboardů se na voliče usmívají tváře nekandidujících stranických špiček a předvolební rétorika se hemží tématy, o nichž si hejtmani a krajská zastupitelstva ve svých kompetencích mohou leda zdát.

Odpůrci elektronické evidence tržeb mají v boji proti záměru implementovat systém účtenek do českých luhů a hájů jednoho velmi silného spojence – čas. Přesněji řečeno čtyřletý politický cyklus. Ten totiž nezadržitelně pádí ke svému konci. A další posun účinnosti elektronické evidence tržeb, tentokráte na polovinu roku 2016, hraje velmi silně proti tradičním učebnicovým poučkám politického marketingu.

České politické strany mají větší příjmy než polské a slovenské. V Česku strany získaly za deset let do roku 2013 celkem 547 milionů eur (zhruba 15 miliard korun), což v přepočtu na obyvatele představuje roční příjem 125 korun. Na Slovensku přitom strany v přepočtu na obyvatele nedosahují ani poloviny českých příjmů a v Polsku ani ne třetiny. Vyplývá to z analýzy organizace Frank Bold, která je zapojena do projektu Rekonstrukce státu.

Před rokem, 29. ledna, prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD). Sedmnáctičlenná koaliční vláda je složená z osmi ministrů za ČSSD, šesti za hnutí ANO a tří za KDU-ČSL.

Stanislav Huml (ČSSD) zapomněl, že další volby do poslanecké sněmovny jsou v nedohlednu, a svým populistickým a naprosto scestným výrokem navrhujícím ztrátu českého občanství Petry Kvitové zadělal sobě i své politické pověsti na „pěkné“ léto. Dobře mu tak!

Ne, to není sen, jen estonská realita, popisuje Mihkel Lees, bývalý poradce estonského premiéra a stávající expert Ministerstva sociálních věcí, kterého jsme měli možnost vyzpovídat během mezinárodního semináře ke Dni daňové svobody 2014 pořádaného Liberálním institutem ve spolupráci s Centrem ekonomických a tržních analýz.