Po skvělém startu propadnutí se pořadím na chvost. Tak nějak by se s trochou nadsázky dal přirovnat postoj Česka k elektronizaci veřejné správy, ve které zaostává za řadou evropských zemí. Paradoxem je fakt, že stát před deseti lety vybudoval technologickou základnu nezbytnou pro modernizaci veřejných služeb v takovém rozsahu, bezpečnosti a kvalitě, jakou v té době neměl žádný jiný evropský stát.

Novou podobu nemocenské by měla příští týden projednat vláda. Tripartita před několika dny debatovala o bonusu 250 či 500 korun denně pro lidi v karanténě či o dočasném navýšení nemocenské pro všechny ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Zatímco odbory s návrhem souhlasí, firmy i Hospodářská komora nepovažují řešení za šťastné.

Žádali jste o podporu státu v programech COVID I nebo COVID II? Pokud ano, možná máte stejné zkušenosti, jako řada žadatelů. Na nepřesně uváděné požadavky, dlouhé čekání na vyjádření úřadů, složité formuláře a zbytečnou byrokracii si stěžují podnikatelé, kteří již svou žádost podali. Za pravdu jim dává také Hospodářská komora i Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Podnikatelé při podávání žádostí o pomoc státu musí překonávat zmatečnost a nesmyslnost požadavků úřadů, nedostatečné informace a zbytečnou byrokracii. Stěžují si na to zejména podnikatelé podávající žádosti o podporu státu v programech COVID I a COVID II. Na tiskové konferenci to dnes řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Boj o holé přežití. Tak mluví o současných opatřeních řada jednatelů firem, které musí mít z nařízení vlády zavřeno nebo jsou restrikcemi omezeny. Jejich už takto napjaté rozpočty omezuje také fakt, že musí odvádět DPH z nezaplacených faktur. Hospodářská komora proto navrhuje vládě zavedení hotovostního principu odvádění daně z přidané hodnoty, která počítá s platbami DPH jen za skutečně proplacené faktury. To podporují také ekonomové.

Prezident Hospodářské komory České republiky nešetří kritikou na účet vlády, která nařízením preventivních opatření proti šíření koronaviru výrazně omezila možnost podnikání. Pokud podle něho stát neurychlí pomoc tak, aby firmy měly peníze fyzicky co nejdříve, dojde v k řetězovému efektu finančních problémů v celé ekonomice.

Po delší nemoci dnes ráno zemřela herečka Gabriela Vránová. Novinářům to oznámili její syn, režisér Ondřej Kepka a Herecká asociace. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let. Hrála v řadě televizních inscenací a filmu. Díky svému specificky zabarvenému hlasu ji posluchači znali z rozhlasových her a pohádek. Neopomenutelná je rovněž její práce v dabingu, za který obdržela Cenu Františka Filipovského.

Minimální mzda by měla v příštích letech růst aspoň o 700 korun ročně, aby se přiblížila k vládou plánovaným dvou pětinám průměrné mzdy. Vyplývá to z propočtů ministerstva práce, které má ČTK k dispozici. O zvýšení minimální mzdy by v pondělí měla jednat tripartita. Odbory žádají přidat od ledna o 1000 korun na 10.200 korun, zaměstnavatelé navrhují růst o 500 korun.

Bezprostředně bude mít výsledek voleb do Evropského parlamentu na evropskou i tuzemskou ekonomiku minimální dopad, domnívají se analytici oslovení ČTK. Do budoucna lze ale podle nich očekávat ještě větší názorovou roztříštěnost, a tím pádem i těžší hledání shody nad důležitými ekonomickými tématy.