Úterý, 27. května 2014, 10:04
Bezprostředně bude mít výsledek voleb do Evropského parlamentu na evropskou i tuzemskou ekonomiku minimální dopad, domnívají se analytici oslovení ČTK. Do budoucna lze ale podle nich očekávat ještě větší názorovou roztříštěnost, a tím pádem i těžší hledání shody nad důležitými ekonomickými tématy.
Rozhodování Evropského parlamentu je přitom podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka důležité a jeho význam v rámci společných evropských institucí postupně stoupá. "Pomalé a obtížné prosazování důležitých kroků může zbrzdit řadu klíčových reforem a dohod. Aktuálně nejvýznamnějšími agendami jsou změny v energetické politice, tedy zejména špatně fungujícího systému emisních povolenek, změny v regulaci finančního sektoru reagující na poslední finanční krizi a skandály kolem úrokových sazeb LIBOR, dokončení dohody o volném obchodu mezi USA a EU, případně institucionální reformy uvnitř EU," uvedl.
Podle hlavního ekonoma Ery Jana Bureše tak budou muset zástupci hlavního proudu - lidovci a socialisté - pravděpodobně více spolupracovat a v řadě otázek táhnout za jeden provaz. Slovo antievropských stran bude mít totiž největší váhu v takových otázkách, kde mezi tradičními stranami existují největší rozpory. "Může se jednat například o připravovanou transatlantickou obchodní dohodu s USA. Bezprostřední dopad eurovoleb ale zůstane minimální," uvedl.
"Volby negativně ovlivnila nízká volební účast. Ta je odrazem neuspokojivé situace týkající se EU, kdy stále více voličů má jen velmi malé povědomí o tom, co jim práce Evropského parlamentu (a EU vůbec) přináší, a jak může ovlivnit jejich život," řekl ČTK prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Na druhé straně tyto volby v ČR hodnotí příznivě, a to alespoň podle toho, že v nich neuspěla žádná z extremistických politických stran. "Jsem ale znepokojen velkým volebním úspěchem takovýchto stran v tradičních zemích EU na západ od našich hranic," dodal.
Předběžné výsledky ukazují, že umírněně levicové a umírněně pravicové proevropské strany budou ovládat zhruba 70 procent křesel v Evropském parlamentu. Volby ale zároveň přinesly úspěch nacionalistům, kteří převážně ve starých unijních zemích zaznamenali narůst popularity a ve Francii a Británii slaví velké vítězství.
Zdroj: ČTK, Aleš Sosnovský
Foto: Pavel Kacerovský
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
