Strany kandidující ve volbách do Sněmovny vesměs opakují v kultuře sliby, které zaznívaly i v minulých volebních obdobích. Pokud se strany vůbec kultuře věnují, tradičně slibují jedno procento na kulturu ze státního rozpočtu, důslednější uplatňování autorského práva, udržení nezávislosti veřejnoprávních médií či péči o památky. Vyplývá to z programů zveřejněných na webu.

Návrh poslanců SPD na rozšíření okruhu lidí osvobozených od úhrady koncesionářských poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) by znamenal výrazný propad příjmů těchto veřejnoprávních médií. Zejména s tímto argumentem vláda předlohu před zákonodárci patrně nepodpoří, na pondělní schůzi by se k ní měla podle podkladů postavit záporně.

Senát se dnes postavil za udržení ekonomické i institucionální nezávislosti veřejnoprávních médií. Pomoci by tomu podle některých senátorů mohla změna způsobu výběru mediálních rad tak, aby se na něm podílela i horní komora Parlamentu. Sněmovna se v minulosti opakovaně odmítla vzdát svého vlivu na tato média, řekl k tomu dnes místopředseda Senátu a někdejší předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS).

Novináři by měli být podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa voleni a měli by stejně jako poslanci nebo starostové podávat majetková přiznání. Přes léto Filip hodlá připravit zákon, který by takové změny v Česku zavedl. S odvoláním na Filipa to dnes napsal server iHNED.cz. Zástupci dalších sněmovních stran podobné úvahy většinou odmítli.

Na podzim to budou tři roky, co se v Polsku ujala moci jednobarevná vláda strany Právo a spravedlnost. Od té doby je terčem kritiky Evropské unie i nevládních organizací za kontroverzní plány reformy justice nebo kvůli zásahům do nezávislosti veřejnoprávních médií. „K útokům na novináře v Polsku dochází stále častěji, naštěstí zatím jen k těm verbálním,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org Beata Bielová z organizace Fundacja Reporterów.

Svoboda v Česku není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ohrožena. Každý si může říkat, co chce, založit stranu nebo hnutí a cokoliv kritizovat, uvedl předseda vlády při pietě za oběti událostí srpna 1968 před budovou Českého rozhlasu. Celý Babišův projev provázel na pražské Vinohradské třídě pískot a skandování přítomných. Babiš řekl, že to nebude komentovat a hned po projevu odjel.

"Doufám, že je to jen nekompetentnost, a ne politická objednávka,“ hodnotí současné kroky vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu na Slovensku (RTVS) Zuzana Kovačič Hanzelová. Ta je nejviditelnější tváří reportérů, kteří se v posledních měsících dostali do sporu s generálním ředitelem Jaroslavem Rezníkem a jeho lidmi. Teď podala výpověď, spolu s ní dalších 11 kolegů.

Zástupci Senátu dnes převzali petici na obranu médií veřejné služby nazvanou Braňme média veřejné služby. Dokument mimo jiné vyzývá politiky, aby se zasadili o udržení nezávislého postavení médií veřejné služby. Podle autora petice Davida Smoljaka je pod ní 16 365 podpisů.

Opoziční strany souhlasí se zprávou organizace Reportéři bez hranic (RSF), podle které se v Česku zhoršila svoboda tisku. Kritizují hlavně to, že část médií přes svěřenské fondy vlastní premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Piráti také varují před útoky politiků na veřejnoprávní média. SPD naopak tradiční média kritizuje, podle ní pošlapávají svobodu slova. Babiš v reakci na zprávu RSF řekl, že média jsou svobodná, a zkritizoval práci novinářů.

Přes 10 tisíc podpisů je pod výzvou Pět vět, kterou iniciovali někteří filmaři na podporu České televize (ČT) po inauguračním projevu prezidenta, v němž Miloš Zeman veřejnoprávní televizi kritizoval. Text vyzývá politiky a veřejně činné osobnosti, aby se postavili snahám likvidovat nezávislost nejsilnějšího veřejnoprávního média, jeho autoři ho nyní poslali poslancům.