Vytvoření státní agentury, která by propojila informační systémy veřejné správy a zajistila nadresortní sdílení digitálních služeb, Sněmovna urychleně neschválí. Zablokovala to opoziční hnutí ANO a SPD. Dolní komora nedokončila ani úvodní kolo projednávání. O vzniku Digitální a informační agentury (DIA), která má od ministerstva vnitra převzít správu základních registrů, se tak bude znovu jednat v dalších dnech.

Za necelých pět let, přesně k 1. lednu 2027, let by mohl v Česku začít fungovat jednotný matriční informační systém, který mimo jiné umožní propojení matričních dat s dalšími systémy veřejné správy. Podle návrhu zákona, který připravilo ministerstvo vnitra, vedení matričních knih v listinné podobě zůstane zachováno. Dosavadní vedení elektronických matričních záznamů ale nahradí centralizovaný informační systém, takzvaná e-matrika. Návrh obsahuje také změny v rodinném právu vycházející z matriční praxe.

Základním problémem české veřejné správy je to, že neexistuje efektivní spolupráce mezi politickou úrovní a úrovní samotné státní správy, jež musí být odborná a nestranná. V diskusi na dnešní konferenci Aspen Institute Central Europe s názvem Kam kráčíš, Česko/Evropo 2021 to řekl bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Na chybějící kooperaci těchto dvou složek upozornili též někdejší předsedové vlád Slovenska Mikuláš Dzurinda a Polska Marek Belka.

Po skvělém startu propadnutí se pořadím na chvost. Tak nějak by se s trochou nadsázky dal přirovnat postoj Česka k elektronizaci veřejné správy, ve které zaostává za řadou evropských zemí. Paradoxem je fakt, že stát před deseti lety vybudoval technologickou základnu nezbytnou pro modernizaci veřejných služeb v takovém rozsahu, bezpečnosti a kvalitě, jakou v té době neměl žádný jiný evropský stát.

Zákon o právu na digitální služby, který by podle předkladatelů měl posílit práva občanů a firem na poskytování státních služeb elektronicky, vládní legislativci považují vzhledem k již platným normám za spíše nadbytečný. V podkladu pro pondělní jednání vlády, který mají novináři k dispozici, upozornili, že ke změně není veřejná správa připravena materiálně, personálně ani právně. Kabinetu doporučili postavit se k návrhu neutrálně.

Vít Bárta je jako aktivní politik již v kolektivním zapomnění. Jeho plán udělat z politiky svého druhu rodinnou firmu nevyšel. Dnes navzdory tomu exministr dopravy Bárta proniká do politiky zadními vrátky a vydělává víc než kdy jindy. Tam, kde vždy chtěl – ve veřejné správě.

Ne, to není sen, jen estonská realita, popisuje Mihkel Lees, bývalý poradce estonského premiéra a stávající expert Ministerstva sociálních věcí, kterého jsme měli možnost vyzpovídat během mezinárodního semináře ke Dni daňové svobody 2014 pořádaného Liberálním institutem ve spolupráci s Centrem ekonomických a tržních analýz.