Během první světové války netrpěli jen muži v zákopech, ale strádaly také jejich rodiny. Zoufalá situace a nedostatek potravin vyústil v masivní protesty. Do ulic Plzně vyšli hladoví měšťané už v létě roku 1917. O poklidná shromáždění ale nešlo. Lidé začali rabovat obchody a přepadali i povozy s moukou a chlebem. V tomto roce zemřela kvůli protestům devatenáctiletá dívka. K dalším tragédii došlo o rok později, kdy vojáci zastřelili šest dětí.

Scénu s hostinským Palivcem z legendárního Švejka asi všichni známe. Nebohý výčepní sundal ze zdi obraz císaře, neboť na něj „s*aly mouchy“, za což byl zatčen. Urážka majestátu se zkrátka nepromíjela a také ve skutečném světě padaly mnohdy několikaleté tresty i za prosté prořeknutí v hospodě. Za urážku císaře pykali také novináři nebo politici.

Na Václavském náměstí v Praze se opět demonstrovalo. Tentokrát však nikoliv za odvolání premiéra Andreje Babiše nebo za nezávislost justice, tak jak je v posledních měsících zvykem. V centru Prahy se v pondělí večer sešly přátelé Srbů na Kosovu, kteří měli jediný vzkaz: Kosovo je Srbsko!

Taky jste si vždycky říkali, že učitelé a přednášející jsou banda divnotvorů, kteří jsou na světě proto, aby vám ztěžovali život? Ve skutečnosti jsou to obyčejní lidé, kteří také mají své sny. Třeba jako napsat knížku pro děti. To se povedlo akademikovi z Technické univerzity Václavu Dvořákovi, který je autorem knihy Písečníci a bludný asteroid.