Jakou roli hraje populismus v zemích V4 a jak se to promítá do blahobytu obyvatel? Tuhle otázku si položili odborníci na Fakultě filozofické ZČU v Plzni. Odpověď budou hledat společně s kolegy z Polska, Maďarska a ze Slovenska. Výsledky nového projektu pak chtějí představit veřejnosti.

Visegrádská skupina (V4) je momentálně ochromena kvůli rozdílným názorům na řešení konfliktu na Ukrajině, domnívají se politologové, které oslovila ČTK. Úplný konec spolupráce ale podle nich není pravděpodobný. Od úterního jednání předsedů vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska v Praze žádné zásadní závěry neočekávají. Podle politologů se rozpory vyřeší dohodou v zákulisí.

Česko od pondělí předsedá Visegrádské čtyřce a slibuje si od toho také společná vyjednávání v rámci EU. Jak to ale vlastně obyvatelé V4 s Unií mají? Data ukazují, že občané Visegrádské čtyřky mají rozdílné pohledy na to, co pro ně Evropská unie představuje. Liší se i důvěra, kterou Češi, Maďaři, Poláci a Slováci k EU mají – nejmenší je dlouhodobě právě v Česku.

Ve slovenských Tatrách skončila dvoudenní schůzka nejvyšších představitelů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, jejichž země tvoří takzvanou visegrádskou čtyřku (V4). Prezidenti se shodli v podpoře myšlenky Evropské unie, na závěrečné tiskové konferenci byly ovšem patrné jejich rozdílné přístupy k Rusku. Zatímco prezidenti Slovenska a Polska obhajovali sankce, které EU uvalila na Rusko kvůli anexi Krymského poloostrova, český a maďarský prezident postup evropského bloku nekomentovali.