Incident na úřadu vlády, o němž informoval premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ve videu na svém facebookovém profilu, se stal ve středu 24. listopadu kolem poledne, řekl policejní mluvčí Jan Rybanský. Babiš uvedl, že se ho pokusil napadnout ozbrojený muž a že útočník s pistolí a nožem byl zadržen na vrátnici Úřadu vlády ČR. Podle Rybanského chtěl třiatřicetiletý muž předat dopis konkrétní osobě, což mu nebylo umožněno. Muž začal být agresivní a pracovníci ochranné služby ho poté, co chtěl vytáhnout pistoli, zadrželi, doplnil Rybanský. K setkání Babiše a útočníka tak nedošlo, později se přitom ukázalo, že pistole byla plynová.

Průzkumy před volbami naznačují, že jejich výsledek bude opravdu těsný. Před lidmi ovšem stojí poměrně jednoduchá volba. Na jedné straně je Hnutí ANO premiéra Babiše obklopené několika satelitními stranami, kteří reprezentují dosavadních osm let vládnutí. Na straně druhé je pět opozičních stran, ty nabízejí konec Babiše a všeho, co reprezentuje. Podívejme se proto na současnou opozici – co nabízí a má vůbec šanci uspět?

Parlamentní volby jsou doslova za rohem. Každý, kdo politiku alespoň trochu sleduje, cítí sílící kampaň a vidí, jak jsou výsledky v průzkumech vyrovnané. Půjde doslova o každý hlas. Stále ale hrozí, že Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše nejen zvítězí, ale také dokáže se svými satelitními ministranami vytvořit většinu. Po tom všem, čím Česko v posledních letech prošlo, je to smutná zpráva. Proč je to ale tak zásadní problém do budoucna?

Sociální demokracie se už delší dobu nalézá v politické propasti. Jejich preference se pohybují spolehlivě pod pět procent a tato zoufalá situace je nutí k čím dál radikálnějším nápadům. Tragikomické angažmá bývalého předsedy Zelených Matěje Stropnického je jen jedním z nich. Ale jak se socialisté do této tristní situace vlastně dostali? A co je čeká?

Na tiskovou konferenci českého premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho maďarského protějšku Viktora Orbána se dnes v Ústí nad Labem nedostali někteří novináři, kteří požádali o akreditaci. Šlo o zástupce západoevropských médií, Hospodářských novin nebo serveru Investigace. Mluvčí vlády to zdůvodnil nedostatečnou kapacitou sálu, dotčení novináři takový důvod zpochybňují. Postup Úřadu vlády kritizují novinářské organizace.

Za pár týdnů máme volby. A po nich reálně hrozí, že o podobě příští vlády bude rozhodovat „vlastenecká“ strana Tomia Okamury - SPD. Je to objektivně hrozivá informace; znamenalo by to, že příští vláda může být ještě horší než ta současná. Pohoršovat se nad tím ale nic nezmění. Důležitější je otázka, co jsou „vlastenci“ zač a proč je chce až příliš lidí volit?

Politické hnutí Starostů a nezávislých – STAN – svolalo těsně před volbami svůj sjezd. Na něm bez většího překvapení obhájil funkci předsedy Vít Rakušan. To samozřejmě zajistí dostatečnou mediální pozornost. A o čem se tedy po sjezdu hovořilo? Závěry byly v podstatě dva: za prvé, že je že staronový předseda STANu výborný řečník a zjevně politický talent. A za druhé, že věnoval velkou energii na obhajobu společné koalice s Pirátskou stranou.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dnes odpoledne v Hrzánském paláci setkal s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Hovořili o politické situaci v Bělorusku, možné pomoci demokratické opozici či o osudu zadrženého novináře Ramana Prataseviče, uvedl na twitteru úřad vlády.

V Česku by mohl do konce příštího roku vzniknout nový post vládního zmocněnce pro romské záležitosti. Počítá s tím Strategie romské integrace do roku 2030, kterou schválila vláda. Poslední výroční zpráva o stavu romské menšiny uvádí, že podle odborných odhadů je v Česku asi 262 tisíc Romů. Zhruba 110 tisíc z nich žilo v takzvaných ghettech, nebo jim vyloučení hrozilo.

Chtěl Jan Hamáček prodat zájmy naší země za dávky neověřené vakcíny a kousek diplomatické slávy? Tento problém už několik dní zaměstnává česká média a politiky ze všech stran. Pokud by se podezření potvrdilo, je zřejmé, že by Hamáček měl politiku rychle a nadobro opustit. Rozhodně dřív, než to za něj udělají v říjnu voliči.