I v křesle u stolu v její bruselské kanceláři je na europoslankyni Michaele Šojdrové znát, že ji nedávná cesta do řeckých uprchlických táborů zasáhla. Poté, co se z cesty vrátila, představila svůj plán na to, aby Česká republika přijala 50 dětí – sirotků, či těch dětí, které žijí v táborech v Řecku či v Libanonu bez příbuzných.

V době, kdy premiér Andrej Babiš na evropské i domácí půdě opakuje, že Česká republika rozhodně žádné uprchlíky přijímat nebude, vzniká s podporu některých politiků iniciativa, která má vést k tomu, že Česko poskytne útočiště několika desítkám dětí z uprchlických táborů v Řecku, případně z Libanonu.

Podíl Čechů, kteří zcela odmítají uprchlíky, klesl od podzimu o 11 procentních bodů na 58 procent. Jako hrozbu pro evropskou bezpečnost je vnímá 82 procent lidí, pro mír ve světě 71 procent a pro bezpečnost ČR 68 procent. Ve všech třech případech jsou to nejnižší hodnoty od počátku srovnatelných měření v říjnu 2015. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Vysocí představitelé české vlády i český prezident se loni vyjadřovali xenofobně na adresu uprchlíků a migrantů, tvrdí organizace Amnesty International (AI) ve své nejnovější zprávě o stavu lidských práv ve světě. Kromě odmítavého postoje ČR k přijímání běženců AI kritizuje i podle ní nerovný přístup romských dětí ke vzdělání v Česku, zdlouhavý proces v kauze romského památníku v Letech na Písecku a český vývoz zbraní do zemí, kde mohou být použity při činech porušujících lidská práva.

Nový návrh Evropské komise: Země Evropské unie bude mít právo odmítnout uprchlíka přiděleného kvótou, za každého však zaplatí 6,76 milionu korun. Migrační krize se na úrovni Evropské unie zvrhla ve špatný vtip, o kterém se jednou bude v učebnicích dějepisu vyučovat jako o šíleném experimentu sociálního inženýrství s přídavkem mafiánských praktik vydírání, vybírání výpalného a obchodu s bílým masem. Proslulí diktátoři by zřejmě nad bryskním oceněním života jednoho migranta zajásali. Ostatní nad počínáním evropskounijních špiček kroutí hlavou. To se snad v komisi úplně zbláznili?

Česko se rozhodlo přijmout prvních sedm syrských uprchlíků na základě přerozdělovacích kvót, které v loňském roce schválila Evropská unie. Prošli bezpečnostní prověrkou. Tři z nich však opustili řecká zařízení, kde čekali na přemístění, aby se přesídlení do Česka vyhnuli. Uvádí to pravidelná zpráva ministerstva vnitra o migraci, kterou má k dispozici.

Do Česka zřejmě na konci ledna přiletí první skupina zhruba 30 křesťanských uprchlíků z Iráku. Po příletu projdou několikadenním přijímacím řízením v uprchlickém zařízení v Zastávce u Brna. Pak budou nejméně půl roku bydlet v Jihlavě, kde se budou učit jazyk a projdou dalším integračním procesem. O tom dnes informoval mediální zástupce Nadačního fondu Generace 21 Martin Frýdl. Celkem by do Česka mělo přesídlit 37 křesťanských rodin, což představuje 153 lidí.

Migrační krize hýbe světem a budí obavy napříč společností. Velkým tématem jsou kvóty pro přerozdělování uprchlíků do zemí Evropské unie. Jak ale vlastně bude probíhat začleňování uprchlíků do společnosti? A máme se jejich přijetí obávat?

Česká policie zatím nebude reagovat na zavedení německých kontrol na sasko-české hranici do Drážďan. Běženci neprocházejí ve velkých počtech, řekla dnes mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Tuzemská policie ve středu zadržela 45 migrantů, 41 pocházelo ze Sýrie. Provoz na dálnici D8 u hranic s Německem je zatím plynulý, zjistila na místě zpravodajka.