„Něco jako setkání Françoise Mitterranda s Václavem Havlem.“ Tak mluví o cestě premiéra Petra Fialy (ODS) na Ukrajinu český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podle něho může mít nadcházející předsednictví České republiky Radě EU historický význam. Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Čtvrteční summit Severoatlantické aliance definoval vůči Rusku červenou linii, kterou je použití taktické jaderné zbraně. NATO jinak usiluje zejména o to, aby konflikt na Ukrajině neeskaloval, sdělil k závěrům summitu NATO analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček. Největší nedostatek spatřuje Boháček v otázce posílení východního křídla bloku, kdy reakce neodpovídá svou silou realitě a je slabší než v roce 2014 v souvislosti s ruskou anexí Krymu. S ohledem na následný summit EU, který pohrozil Rusku dalšími sankcemi, Petr Kaniok z Masarykovy univerzity v Brně sdělil, že "v současné době jde bohužel asi o maximum možného."

Tlumočnice z angličtiny a ruštiny Karolína Sýkorová z Jablonce studuje, pracuje a do toho je maminkou dvouleté holčičky. Přesto poté, co vypukla na Ukrajině válka, neváhala a vyrazila pomáhat na slovensko-ukrajinské hranice. Byla jednou z prvních, s kým přišli lidé prchající před válkou po překročení hranic do kontaktu. O zbraních i lidských příbězích se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.

Přímo na stavební firmu Strabag, spoluvlastněnou sankcionovaným ruským oligarchou Olegem Děripaskou, sankce uvaleny nebyly. Novinářům to sdělilo české zastoupení Strabagu, které je součástí stejnojmenného rakouského koncernu. Vedení Strabagu je podle firmy nezávislé na akcionářích. Strabag se v Česku podílí na miliardových stavebních zakázkách. Například pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) kvůli tomu po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vyzval vládu k opatřením proti Děripaskovi.

Praha změní název části Korunovační ulice u ruského velvyslanectví na Ukrajinských hrdinů. Zároveň pojmenuje blízký železniční most po ukrajinském válečném hrdinovi Vitaliji Skakunovi, který 24. února zahynul v ukrajinském městě Cherson, kde odpálil most, aby zabránil postupu ruských jednotek. Městští zastupitelé dnes v noci pověřili městskou radu, aby pojmenování schválila. Krok navrhlo zastupitelstvo Prahy 6.

Během válečného konfliktu, který na Ukrajině rozpoutal režim Vladimira Putina, zemřelo podle OSN zatím nejméně 925 civilních obětí, z toho několik desítek dětí. V centru Prahy dnes na toto číslo upozornili aktivisté, kteří si v černých pytlích lehli na dlažbu Staroměstského náměstí.

Starosta městské části Praha 8 Ondřej Gros (ODS) na svých sociálních sítích informoval o tom, že v posledních dnech musí reagovat na kuriózní stížnosti veřejnosti. „V poslední době se nám objevuje takový nešvar,“ napsal. „Vyskytly se útoky, že je na radnici Prahy 8 vyvěšena vlajka Ruska,“ pokračoval a vysvětlil, že vlajka Prahy 8 je nápadně podobná té ruské.

Pražské prodejny nabízející ruské potraviny čelí v posledních týdnech nenávistným projevům v souvislosti s válkou na Ukrajině. Kvůli sprostým nápisům, osobním nadávkám i anonymním vzkazům na sociálních sítích teď slovo ruské odstraňují. Podle provozovatelů, se kterými redaktoři Pražské Drbny mluvili, je taková agrese naprosto nelogická. Většina z nich jsou totiž Ukrajinci.

Až do pozdních hodin pracuje plzeňský podnikatel Tomáš Urbánek s přáteli i dobrovolníky na úpravách čtyř velkých pokojů ve starém domě v Dýšiné na Plzeňsku. Společně tam vymalují a co nejrychleji dovnitř nastěhují potřebný nábytek. Jenže toho je zatím málo, zejména pak postelí. Až bude vše hotové, najde v domě zázemí zhruba dvacítka lidí. Podobně už takto našlo střechu nad hlavou 70 ukrajinských žen a dětí, a to například v Nekmíři, Bolevci nebo v Plasích. Řada z nich se pak aktivně zapojuje do pomoci svým krajanům.

Liberecký kraj projednával možnost ubytování ukrajinských uprchlíků v mobilních buňkách. Takové městečko by mělo poskytnout střechu nad hlavou až pěti stům osob. Později by buňky mohly posloužit na Ukrajině.