Čeští občané musejí ode dneška po návratu z Černé Hory a Srbska absolvovat test na covid-19, nebo nastoupit do dvoutýdenní karantény. Občané obou balkánských zemí mohou do České republiky přicestovat jen z vyjmenovaných důvodů, například kvůli práci, studiu či rodině, a prokázat se negativním testem. V kategorii s vysokým rizikem nákazy zůstává z členských zemí EU dál jen Švédsko. Ostatní evropské státy patří do skupiny zemí s nízkým stupněm rizika.

Při cestě z polského Slezského vojvodství budou po 15. červnu i pro Čechy nadále povinné negativní testy na nemoc covid-19. Mezi nejrizikovější země nyní patří kromě této části Polska sousedící s Moravskoslezským krajem ještě Portugalsko a Švédsko. Při cestě z těchto oblastí vyžaduje Česko negativní testy na covid-19 od cizinců i českých občanů. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Většina evropských zemí, včetně většiny Polska, spadá podle úřadu do kategorie s nízkým rizikem nákazy. Při cestě z nich nepotřebují testy Češi ani cizinci.

Člen policejní ochranky premiéra Andreje Babiše (ANO), který neúmyslně vystřelil v armádním letadle s předsedou vlády na palubě, dostal kázeňský trest. Nadále však zůstane u policie, řekla dnes mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová. Muž vystřelil v letadle, které vezlo koncem května Babiše s doprovodem z neformálního summitu v Bruselu.

Zatímco v západních zemích mají pracovníci bezpečnostní agentur stejný plat jako policisté, musí ze zákona absolvovat náročný výcvik a často policii na různých misích zastupují, v Česku zatím nemá práce ve fyzické ostraze potřebný kredit. Může za to nedostatečná legislativa, myslí si Jan Peroutka, ředitel SECURITAS ČR, největší české bezpečnostní agentury s globálním zázemím. Podle něj budou strážní v budoucnu nikoliv pouzí pochůzkáři, ale spíše operátoři chytrých technologií.

Její obsluha i údržba je jednoduchá, spotřeba energie nízká a životnost dlouhá. Remoska je malá přenosná elektrická pečící mísa či pánev, která vaří, peče, smaží, dusí i opéká a připravit se v ní dá téměř cokoli. Remoska je českým vynálezem, její ochranná známka byla zapsána 21. července 1964. A i když s existencí měla už párkrát na kahánku, hospodyňky na ni dodnes nedají dopustit.

Káťa i Pája jsou obyčejný holky, Liberečandy. Vlastně tak obyčejný zase nejsou. Dokázaly si totiž splnit sen. Vzdaly se pohodlí, stálé práce a teplé postele. Místo toho cestují na kole po celém světě.

Ministerstvo obrany do roku 2024 rozhodne, zda armádě pořídí bojové vrtulníky nebo je nahradí drony. Uvádí to Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2035, který má k dispozici. V pondělí ho projedná vláda, nedávno ho schválila Bezpečnostní rada státu. Dokument také uvádí, že do roku 2025 bude rozhodnuto, zda si i nadále bude Česko pronajímat gripeny či si pořídí vlastní stíhací letouny a jestli se jejich počet nezvýší.

V pátek 15. března se v Praze odehrál protestní pochod za boj proti klimatickým změnám. Čím je však tento protest tak výjimečný? Organizace se chopily děti...

Budějovický Budvar loni exportoval nejvíce piva ve své historii. Nejvíce zlatavého moku loni směřovalo do Německa, kde se podařilo prodat nejvíce piva v historii. Mezi pět největších odbytišť se v roce 2018 zařadily také Polsko, Rusko, Slovensko a Spojené království.

Zdravotní péče v Česku stála v roce 2017 v průměru přes 36 500 korun na jednoho obyvatele, v roce 2010 to bylo o 5000 korun méně. Největší část z toho se hradila z veřejného zdravotního pojištění. Lidé sami vydali průměrně asi 5100 korun, nejvíc z toho za léky. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) na tiskové konferenci. Celkem bylo na zdravotní péči v roce 2017 vynaloženo 387,4 miliardy korun, z toho 252,2 miliardy korun zaplatily zdravotní pojišťovny.