Podzimních voleb do zastupitelstva hlavního města se chce zúčastnit nová politická strana Motoristé sobě. Voliče hodlá oslovit bojem za zájmy řidičů a automobilistů. Uvedl to Petr Macinka, který za stranou stojí spolu s lidmi věnujícími se motorismu a autoklubům. Macinka dlouhodobě působí v Institutu Václava Klause.

Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími politickými názory. Vyplývá to z výzkumu, jehož se zúčastnilo 26 zemí včetně Česka. Studie čítající přes 100 tisíc respondentů také ukázala, že víru v konspirace u lidí posiluje to, když jimi preferované politické strany a hnutí neuspějí ve volbách. O výzkumu dnes informovala Akademie věd ČR (AV). Vedli ho vědci z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, v Česku výzkum koordinovala Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Studii publikoval prestižní časopis Nature Human Behaviour.

Vláda ve středu projedná návrh na rozpuštění hnutí List Jaromíra Soukupa. Nejvyšší správní soud (NSS) pozastavil činnost hnutí v listopadu 2020, protože v půlroční lhůtě neustavilo své orgány, nesplnilo tak zákonnou povinnost. Hnutí pak mělo rok na nápravu pochybení, podle materiálu vlády tak ale neučinilo. Zároveň nepředložilo hnutí výroční finanční zprávy za rok 2019 a 2020. Situaci Listu Jaromíra Soukupa kabinet Petra Fialy (ODS) projedná v souboru s dalšími 49 návrhy na zrušení či pozastavení činnosti stran a hnutí. Celkově u 42 subjektů navrhuje materiál pozastavení činnosti, u osmi rozpuštění.

Koalice stran budoucí vlády ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN má dvě varianty postupu potom, co prezident Miloš Zeman oznámil, že nejmenuje Jana Lipavskéko (Piráti) ministrem zahraničí. Jako pravděpodobnější se podle sobotních informací od dvou zdrojů z dvojice těchto stran jeví možnost, že ministři jmenováni budou. Místo Lipavského by ale zatím byl pověřen řízením ministerstva zahraničí buď designovaný premiér Petr Fiala (ODS), nebo předseda Pirátů Ivan Bartoš, který má vést ministerstvo pro místní rozvoj. Koalice by pak řešila spor s prezidentem kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu. Lipavský, jak dnes uvedly také Lidové noviny, by diplomacii de facto řídil z pozice prvního náměstka.

Sněmovní volby by v listopadu podle volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, kterou by volilo 26 procent lidí. Třetí by bylo uskupení Pirátů a STAN (PirSTAN) s podporou 16,5 procenta a čtvrté hnutí SPD, kterému model přisoudil 8,5 procenta. Žádná další strana by stejně jako při říjnových volbách nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých mandátů.

Politici oceňují dnešní společné vystoupení jmenovaného premiéra Petra Fialy (ODS) a předsedy vlády v demisi Andrej Babiše (ANO) na podporu iniciativy urychlit očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na twitteru uvedla, že v případě krize by měli političtí protivníci zapomenout na spory a udělat, co je správné.

Historie Komunistické strany Československa (KSČ) se začala psát v květnu 1921, kdy se konal zakládající sjezd samostatné komunistické strany. Integrační proces byl poté završen 30. října 1921, kdy se do KSČ sloučily všechny komunistické frakce v zemi. Téměř čtyřicetiletá vláda KSČ proměnila zemi v satelit Sovětského svazu a zásadně omezila základní lidské svobody, politický monopol KSČ ukončil až listopad 1989.

Stát letos zaplatí uskupením za hlasy voličů ve sněmovních volbách podle propočtů zhruba 515 milionů korun. Rozdělí si je osm formací, která získala nad 1,5 procenta hlasů. Částka bude vyšší než před čtyřmi lety. Příspěvek na činnost bude pobírat vedle čtveřice sněmovních koalic a hnutí také Přísaha, ČSSD a KSČM, které se do dolní komory nedostaly. Úspěšná koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), ANO, koalice Pirátů se Starosty a SPD dostanou taky dotace za mandáty, na jeden je roční příspěvek 900 tisíc korun.

Volby do Sněmovny by v září vyhrálo vládní hnutí ANO se ziskem 24,5 procenta hlasů, těsně za ním by s 23 procenty skončila koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Třetí by byla koalice Pirátů a STAN, kterou by volilo 20,5 procenta Čechů. Vyplynulo to z volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Do dolní komory by se podle něj ještě dostalo SPD s 11,5 procenta hlasů. Na pětiprocentní hranici nutné pro zisk sněmovních mandátů by byli komunisté, vládní ČSSD a Přísaha Roberta Šlachty by měly kolem čtyř procent hlasů.

Hnutí Přísaha Roberta Šlachty stáhlo z kandidátních listin pro sněmovní volby dva kandidáty, kteří nebyli schopni se prokázat čistým lustračním osvědčením. Šéf hnutí Robert Šlachta to sdělil ČTK. Podle dřívějších informací Hospodářských novin (HN) se to týká pražských kandidátů hnutí Václava Šilhavého a Ilji Hrona. Dva bývalé pracovníky komunistické Státní bezpečnosti kandidující v Královéhradeckém kraji ale Šlachta na kandidátkách ponechá, protože mu podle HN čistá lustrační osvědčení předložili.