Nejrozšířenější platformu umělé inteligence (AI) ChatGPT vyzkoušelo 56 procent Čechů, což je o polovinu více než loni a o 35 procentních bodů více, než před dvěma lety. Zhruba pětina populace tak má s ChatGPT novou nedávnou zkušenost. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Ipsos mezi 1220 respondenty staršími 15 let.

Podle většiny mladých lidí jsou vztahy mezi cyklisty a řidiči nepřátelské. Ukazuje to průzkum, který společnost Kantar udělala pro iniciativu Dám respekt. Jako problematické podle něj hodnotí vztahy 67 procent středoškoláků a 72 procent mladých řidičů. V obdobném průzkumu z roku 2023 vnímalo vztahy mezi cyklisty a motoristy jako nepřátelské 52 procent lidí z běžné populace. Iniciativa Dám respekt představila výsledky letošního průzkumu, zaměřeného na dopravní bezpečnost a chování vůči zranitelným účastníkům provozu, především cyklistům.

Postoj české veřejnosti k většině zemí zůstává stabilní, Slovensko je stále nejlépe hodnocenou zemí, i když si oproti minulému roku mírně pohoršilo. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM. Při hodnocení zemí jako ve škole dostalo Slovensko průměrnou známku 2,0, následují jako v loňském roce Švýcarsko a Rakousko. Meziročně se téměř ve všech případech známky změnily nanejvýš o desetinu bodu, výjimkou jsou Palestina se zhoršením o tři desetiny bodu a Izrael s Ukrajinou s poklesem hodnocení o 0,2 bodu. Nejhorší vztah mají lidé k Rusku, stejně jako loni obdrželo známku 3,9. Mezi zahraničními politiky si vedla nejlépe bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Nejlepším místem pro život v Česku je potřetí po sobě Praha. Na druhé místo se z loňského čtvrtého posunul Jihomoravský kraj, na třetí sestoupil z loňské druhé pozice Královéhradecký kraj. Ve srovnávacím výzkumu Místo pro život, který provádí analytická agentura Datank, se poslední stejně jako loni umístil Karlovarský kraj. Výsledky 14. ročníku výzkumu dnes pořadatelé vyhlásili v Praze. Pořadí vzniká na základě sociálních a enviromentálních kritérií a spokojenosti obyvatel.

S dlouhodobou polarizací a radikalizací slovenské společnosti spojují politologové středeční atentát na tamního premiéra Roberta Fica. Situaci na Slovensku vyostřily podle nich mimo jiné dvoje důležité volby v poslední době - parlamentní loni v září a prezidentské letos na přelomu března a dubna. Za cestu ven považují semknutí kolem zásad demokracie a právního státu.

Už skoro třicet let působí Aleš Malach jako důstojník Armády spásy. Znamená to, že se stará o duševní pohodlí jak klientů organizace, tak i jejích zaměstnanců. Zkušenosti jako kaplan nabíral v Praze, Brně, Šumperku a teď slouží v Ostravě jako koordinátor pro celou Českou republiku. O tom, co práce kaplana obnáší, jak se spolupracuje s lidmi jiné víry a jaké to, je když lidé pomoc odmítají, promluvil v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Zájem Čechů o dění na Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské invazi, se v posledním roce a půl téměř nemění. O vývoj situace se nadále zajímají necelé dvě třetiny lidí. O několik procentních bodů ve srovnání s dotazováním loni v létě se snížilo vnímání války na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby pro Evropu a ČR. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky dnes agentura zveřejnila.

U mladých lidí roste podpora členství Česka v Evropské unii (EU) a Severoatlantické alianci (NATO). Zároveň se u nich zvyšuje kritický pohled na život v socialistickém Československu, zjistil dotazníkový průzkum mezi studenty středních škol, který udělala agentura Median pro program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Z výsledků zároveň vyplývá, že o možnosti ovlivnit řešení problémů v Česku nebo ve své obci je přesvědčeno 15 procent mladých.

Inflace je hlavním zdrojem obav pro českou veřejnost, strach z ní má 49 procent lidí. Lidé se obávají především zdražování bydlení, což je oblast, ve které vidí jen málo příležitostí na další omezování spotřeby. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, jehož výsledky má ČTK k dispozici.

Divadelní a televizní herečka, držitelka ceny Thálie či Ceny Alfréda Radoka. Terezu Jarčevskou (Vilišovou) jste mohli vidět v seriálu Lajna, na prknech Národního divadla, ale třeba i v nemocnici. Už přes 15 let je totiž zároveň Zdravotní klaunkou. V této profesi se věnuje zejména těm programům, které se soustředí na velmi těžce nemocné děti či děti v paliativní péči. Jaké to je, snažit se rozveselit rodiny v těžkých chvílích? A má zde vůbec Zdravotní klaun své místo?