Průzkum Ipsos: ChatGPT vyzkoušelo 56 procent Čechů, o polovinu víc než loni

Zvýšil se také podíl Čechů, kteří využili další systémy umělé inteligence. Například zkušenost s nástrojem Microsoftu Bing, respektive Copilot se za poslední rok zvýšila z 19 na 22 procent, u Google Bard/Gemini to bylo ze 14 na 27 procent a grafickou platformu Canva vyzkoušelo 17 procent Čechů, o šest procentních bodů meziročně více.

Podle moderátora Václava Moravce, který působí na Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK v Praze, ChatGPT a další modely změní fungování mediální komunikace. Je to dáno jejich integrací do běžných aplikací, jako je Messenger nebo vyhledávač Google. Lidé přitom nerozlišují, zda jde o ChatGPT nebo jiné chatovací systémy. „Velké jazykové modely už nejsou pouze prostředníkem a cestou, ale stávají se autonomním komunikačním nástrojem," uvedl Moravec.

Za poslední rok zároveň klesl podíl lidí, kteří použili ChatGPT jen ze zvědavosti, z 86 na 75 procent. Naopak na 79 procent vzrostl podíl těch, kteří službu využili, aby se dozvěděli něco nového. Podle Michala Kormaňáka z Ipsosu Češi přestávají AI vnímat jako sci-fi a jejich důvěra k technologiím roste, především u mladé generace. Naproti tomu důvěra k médiím stagnuje nebo padá. Budoucnost tak vidí v hybridních modelech, kdy živí novináři budou využívat nebo doplňovat ověřený obsah vytvořený pomocí AI.

Agentura ČTK začala podle šéfredaktorky Radky Matesové Markové s automatizovanými formáty už v 90. letech například při tvorbě souhrnů. Zlom nastal v roce 2018, kdy ČTK nasadila základní výsledkové volební zpravodajství. Od roku 2020 pak AI generuje zprávy o cenách benzinu, statistikách dopravních nehod, kurzech nebo výsledcích loterijních her. Všechny zprávy prochází editorskou kontrolou. Dosud agentura vydala 6500 textů generovaných AI. Pro využití AI má stanovená redakční pravidla v Kodexu ČTK, která mimo jiné zakazují generování obrazu prostřednictvím AI.

Několikrát týdně používá AI modely 36 procent lidí, což je o devět procentních bodů více než loni. Zhruba 30 procent má přitom z AI pozitivní pocit a 39 procent negativní. Více než šest z deseti lidí je ohromeno tím, co AI dokáže. Polovina si ale myslí, že může být nebezpečná, a polovina se bojí, že AI lidi špehuje. Třetina lidí volá po úplném zákazu AI ve vojenském nasazení včetně smrtících účelů, čtvrtina by zakázala AI jako nástroj pro generování obrazu a zvuku.

Používání AI ve firmách podle Jitky Němečkové z Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností v praxi předběhlo nastavování pravidel pro její nasazování. Podle ní například 91 procent podniků povoluje AI v komunikaci a 71 procent ji využívá pro tvorbu obsahu. Jen 39 procent podniků má ale nastavený etický rámec pro AI.