Prezident Miloš Zeman nevystoupí s projevem k výročí 17. listopadu, kdy si Česko připomíná studentské protesty proti nacistickému a komunistickému režimu z let 1939 a 1989.

Česko si připomnělo 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace. Následné dvacetileté období tzv. normalizace zasáhlo do řady jednotlivých lidských životů. Součástí Příběhů 20. století jsou i vzpomínky lékaře Josefa P. Skály. Ten o jaru 1968 říká: „Jako by celému našemu národu někdo dal lék a my se probudili.“

Ruská média věnují značnou pozornost 50. výročí vpádu sovětských vojsk do Československa, škála pohledů sahá od odsuzování tohoto potlačení pražského jara jako pokusu o vybudování socialismu s lidskou tváří až po obhajobu bratrské pomoci, která podle názoru státní agentury RIA Novosti zachovala mír po dalších 20 let.

„Vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky překročila státní hranice Československé socialistické republiky...“. Těmito slovy oznamoval hlasatel Čs. rozhlasu Vladimír Fišer ve dvě hodiny v noci 21. srpna 1968 příchod okupačních vojsk. Stovky vojáků byly v tu dobu již u Hradce Králové.

Od invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdy nic netušícího Československa 21. srpna 1968 uplynulo přesně 50 let. Zbabělý krok, kdy pár představitelů státu pozvalo cizí vojska na vlastní občany, dodnes zůstává bolavou ránou na kůži vlastní minulosti. Pojďte si s Drbnou připomenout, co se dělo první dny okupace v Brně.

Jan Šoltys byl svědkem invaze vojsk Varšavské smlouvy přímo na libereckém náměstí. Najel do něj tank a smrti unikl jen o vlásek. S odstupem dokáže o tehdejší době mluvit s nadhledem, tehdy mu ale do zpěvu jistě nebylo. Nevěděl, zda se dožije dalšího dne, nebo jestli bude ještě někdy chodit. Přesto se po padesáti letech do Liberce, u příležitosti výročí osudného data, vrátil.

Petra Erbanová šla ráno do práce do zubní laboratoře a sovětský voják jí bezdůvodně prostřelil koleno. Skaut Petr Maišaidr stavěl barikádu před rozhlasem, pak vzal čs. vlaku a namočil ji do krve zastřelených, aby na ni skauti slibovali věrnost republice. Sovětský voják Sergej Magid přijel do Prahy na tanku. Obyvatelé mu hrozili pěstí, čmárali na sovětská vozidla nacistické symboly. Dodnes si myslí, že se Češi měli bránit, pak by si jich Rusové vážili. Příběhy z 21. srpna 1968 dodnes mrazí, dojímají a burcují.

Od konce druhé světové války je koncepce Československa, respektive České republiky jako mostu mezi západem a východem opakovaně navrhována částí politické scény jako dobrá zahraniční politika. Předtím, než začneme souhlasně kývat, měli bychom si však položit otázku: Byla tato politika někdy u nás vůbec úspěšně provozována?

Stal se vůbec prvním člověkem jiné než ruské či americké národnosti, který vyletěl do vesmíru. Evropská kosmická agentura ho označila za vůbec prvního evropského kosmonauta. V sobotu 16. června zavítal Vladimír Remek, muž mnoha kosmických prvenství, do Brna na největší světovou výstavu o kosmonautice Cosmos Discovery.

Předem čekám, že mě někdo nařkne z toho, že si tu dobu nepamatuji. Podle mě to ale není legitimní argument. Přesně před osmašedesáti lety se vrátil Klement Gottwald z Pražského hradu, tehdejší premiér československé vlády, s demisemi většiny ministrů. Demokracie skončila.