Šikana ve školách je stále problém, počty telefonátů dětí, které se kvůli ní obrací na Linku bezpečí, se v posledních letech pohybují mezi 1800 a 2300 ročně. Za posledních devět let vzrostl zejména počet případů, kdy si děti stěžují na šikanu v počítačovém světě. Vyplývá to z údajů Linky bezpečí, které sdělila její mluvčí Regina Jandová. Podle ministerstva školství se zhruba dvě třetiny případů šikany týkají základních škol, třetina škol středních.

Vzdělávání žáků v českých zemích prošlo v minulosti dlouhým vývojem. V polovině 18. století bylo školství podle historiků v dost neutěšeném stavu, a to po všech stránkách. Výraznou změnou bylo přijetí Všeobecného školního řádu v roce 1774, který zavedl docházku do škol. Povinná však tehdy ještě nebyla. Situace se změnila až před 150 lety, 14. května 1869, kdy byl přijat školský zákon, který povinnou školní docházku definitivně zavedl.

České školství možná překročilo bod, odkud není návratu. Čerstvá zpráva Aspen Institute o současném Česku popisuje náš vzdělávací systém způsobem, který by měl spustit všeobecný alarm. Nejde jen o znalosti – úroveň vzdělání přímo souvisí i s chudobou a stavem společnosti. Řešení jsou přitom podle výzkumníků na stole, zatím ale chybí vůle je prosadit.

Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. Platforma vytvořená brněnskými studenty funguje již na více než tisícovce škol po celé České Republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika.

Výstražné studentské stávky na obranu ústavních hodnot v České republiky se ve čtvrtek zúčastní stovky lidí z vysokých a středních škol po celé zemi. V poledne vyjdou na půl hodiny ze školních budov. Chtějí dát najevo, že jim není lhostejný osud země a že jim vadí přístup vrcholných politiků k ústavě. V některých městech se konají také shromáždění, happeningy či diskuse. Protest podpořila i některá divadla.

O holokaustu, menšinách a toleranci se ve školách sice učí, na některé rozšířené předsudky to ale nemá vliv, zjistil výzkum, který provedli a ve středu zveřejnili odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci se Sociologickým ústavem. ÚSTR se výuce citlivých historických témat ve školách věnuje dlouhodobě, jeho kurzy projde ročně přes 600 učitelů.

Vysoké školy by příští rok měly ze státního rozpočtu dostat stejně peněz jako letos. Na dnešním společném jednání se na tom shodli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) se zástupci České konference rektorů. Odmítli tak zamýšlené škrty ministerstva financí. Rozpočtový výhled počítá podle Chládka pro příští rok se seškrtáním 800 milionů korun.

Sněmovna schválila školskou novelu, v níž upravila pravidla vzdělávání žáků s postižením. Spornou pasáž o jejich diagnostice dnes z vládní předlohy vyškrtla. Odmítla také zavést registr pedagogických pracovníků, o který téměř do poslední chvíle usiloval ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

Vyučení a maturanti ze středních odborných škol většinou nepracují ve vystudovaném oboru, ukázala studie Národního ústavu pro vzdělávání zaměřená na situaci v roce 2013. Kvalifikaci získanou ve škole podle ní přímo uplatňuje 46 procent vyučených a 35 procent maturantů, kteří školu dokončili maximálně o šest let dříve.

Ministerstvo školství zrušilo schválenou desetimilionovou dotaci na mezinárodní kurzy CTYOnline určené pro nadané středoškoláky. V podzimním semestru přitom nyní studuje 150 středoškoláků, kterým mělo být díky dotaci uhrazeno 80 procent školného, což představuje částku přes 20.000 korun na jednoho studenta.