Tragédie, ke které došlo na okraji Moskvy, nemusí být ojedinělou událostí. Podle egyptologa Miroslava Bárty může podobných útoků na etnické Rusy na jejich území přibývat. Nejen o tom mluví v dalším díle podcastu Nový svět, kterým provádí společně s Martinem Kovářem a Michalem Půrem. O stavu společnosti nejen u nás, ale také v Rusku, se rozpovídal v rozhovorovém seriálu Bez servítků na Drbně.

Velká vlna kritiky se zvedla po některých vyjádřeních ministra školství Vladimíra Balaše, která zazněla v úterním rozhovoru pro Deník N. Balaš v něm mimo jiné prohlásil, že na školách učí nekvalitní učitelé, kteří si nezaslouží příplatky za suplování. Osočil také ředitele základních škol z hysterie a vydírání. Kantoři se teď na Balaše zlobí, že svými prohlášeními degraduje učitelské povolání. Někteří volají dokonce po jeho odchodu.

Kapacity mateřských škol jsou dostačující, navýšení neřešíme, ale máme na něj prostor. Takové reakce vyplývají z ankety Budějcké Drbny, která oslovila jihočeská okresní města. Ve školkách je dostatek místa i pro děti z Ukrajiny. To se rozhodl ověřit například jeden z občanů Jindřichova Hradce, kterému vadily nenávistné příspěvky na sociálních sítích.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Radní Olomouckého kraje pro školství Aleš Jakubec vyzval ředitele škol v regionu, aby ze tříd dali pryč obrazy prezidenta Zemana. Reaguje tak na dlouhodobou proruskou Zemanovu orientaci a na to, že nyní udělil milost odsouzenému šéfovi Lesní správy Lány. Zemana označil za zločince.

Školská soustava v Česku doznala od roku 1774, kdy byly položeny její základy, už nesčetných změn. Současnou strukturu škol i její terminologii v podstatě zakotvil školský zákon schválený v prosinci 1960, který mimo jiné prodloužil povinnou školní docházku znovu na devět let, její délka se ale poté několikrát měnila. Od školního roku 1996/1997, který začal 2. září 1996, je povinná školní docházka opět devítiletá.

Pro školství slibují politické strany před volbami do budoucna víc peněz, možné úpravy učiva a zkoušek nebo změny v inkluzi, tedy ve vzdělávání handicapovaných s ostatními. Některé zdůrazňují potřebu zlepšit dostupnost počítačů pro všechny žáky a řešit rozdíly ve vzdělávání, které se nyní prohloubily kvůli výuce na dálku v důsledku epidemie covidu-19. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Piráti se Starosty či hnutí Přísaha Roberta Šlachty slibují modernizaci vzdělávání. Podobný cíl vyjadřovali v uplynulých letech i zástupci ANO, které zatím volební program nemá. KSČM a ČSSD jsou především pro bezplatné školství, hnutí SPD a Trikolóra proti současnému systému inkluze.

Vysvědčení dnes žákům první třídy pražské ZŠ a MŠ Věry Čáslavské předal ministr školství Robert Plaga (za ANO). Pak za přítomnosti žáků nižších ročníků slavnostně vyvedl ze školy žáky devátých tříd. Plaga novinářům řekl, že české školství během pandemie nemoci covid-19 obstálo. Zároveň poděkoval učitelům, dětem i jejich rodičům za trpělivost v uplynulém školním roce, kdy se značná část výuky se odehrávala on-line. "Já doufám, že tak hrozný rok, co se týká distanční výuky, nezažijeme," řekl. Ministerstvo školství v současné době podle něho počítá od září s prezenční výukou.

Během posledního roku se téma školství a učitelské profese probíralo v médiích a na různých fórech vzhledem k pandemii Covidu-19 mnohem častěji než obvykle. Zavřené školy a přechod na distanční výuku totiž pochopitelně poznamenaly mnoho rodin. Nemělo by to však zakrýt skutečnost, že se na poli vzdělaností politiky objevila i řada dalších událostí a témat, které vyvolaly vášnivé debaty: Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, novela zákona o pedagogických pracovnících, revize rámcových vzdělávacích plánů, reforma přípravy budoucích učitelů na pedagogických fakultách a dalších fakultách připravujících učitele.

Školy nyní zřejmě kvůli koronavirové krizi nebudou dělit třídní kolektivy na různé předměty do menších skupin tak často, jak se očekávalo při zavádění reformy financování škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) se s ohledem na riziko nákazy covidem-19 dá očekávat, že se ředitelé budou snažit zachovat jednotlivé třídy spíš pohromadě. Nový model financování škol, který funguje od ledna, se podle něj nicméně v prvním pololetí letošního roku dobře osvědčil a do budoucna může vést ke zkvalitnění vzdělávání.