Multikulturní prostor z desítek tisíc PET lahví plánuje vybudovat v západoafrickém Senegalu Češka Lucie Masopustová spolu s místním obyvatelem Bacarym Sagnou. Neobvyklá stavba bude sloužit jako místo setkávání, které dá návštěvníkům možnost poznat život Senegalců za hranicemi turistických středisek. Projekt financovaný z internetové sbírky chce zároveň upozornit na nedostatečné povědomí o recyklaci odpadů v této africké zemi.

Případné zavedení zálohové systému na PET lahve by podle předsedy maloobchodního družstva CBA Romana Mazáka zvýšilo ekologickou zátěž, ohrozilo fungování vesnických prodejen a výrazně zdražilo zboží v těchto vratných obalech.

Z velkých obchodních řetězců postupně mizí plastové tašky. S koncem roku některé z obchodů nahradily plastové tašky papírovými a taškami určenými na opakované použití a vyrobenými z přírodních materiálů. S koncem igelitových či plastových tašek počítá řetězec Penny Market, Billa a Albert. Německý Lidl v Česku nenabízí igelitky již několik let.

V minulém komentáři jsem se zaměřil na otázku výroby a složení fotovoltaiky. Dnes budu v ekologické tematice pokračovat a posvítím si na téma recyklace panelů.

„Uvidíme ve čtvrtek.“ Právě to byla paradoxně nejčastější věta, která od odborníků zaznívala na úterní pracovní snídani věnované odpadovému hospodářství v České republice. Právě ve čtvrtek 12. ledna totiž bude Legislativní rada vlády České republiky projednávat klíčovou legislativní úpravu tuzemského odpadového hospodářství, konkrétně dvou předpisů (novela zákona o odpadech a nový zákon o výrobcích s ukončenou životností), a určí tak, zda Česká republika zůstane skládkařskou velmocí, nebo se stane moderní ekonomikou s tlakem na vysokou míru využití odpadu.

Využití odpadů je jedním z důležitých charakteristických znaků vyspělých ekonomik, k nimž Českou republiku již více než dekádu automaticky řadíme. Nová studie Centra ekonomických a tržních analýz je výsledkem půročního výzkumu v oblasti systému sběru a třídění odpadu. Analýza se zaměřila na to, jak systém třídění a recyklace odpadů v České republice funguje, jak efektivní je v mezinárodním srovnání, a také na srovnání efektivity monopolních a konkurenčních systémů sběru a třídění odpadu ve vybraných zemích EU. Výsledky jsou pozitivní - český systém snese ta nejpřísnější měřítka.

Třídění a zpracování odpadů vyvolává vášně. Zastánci třídění a recyklace odpadů se co chvíli názorově střetávají s jedinci, kteří považují třídění za nákladově nefektivní aktivitu – za „zbytečnou“ cestu navíc. Jak ukazují statistiky, stoupenců druhé skupiny však v České republice ubývá. Roční náklady recyklace obalových odpadů domácností jsou u nás zhruba 5 EUR na obyvatele, oproti sousednímu Německu či Rakousku jsme výrazně levnější. Celková míra recyklace obalů v České republice dosahovala v roce 2014 míry 75 %, což naši zemi dle nejnovějších dat řadí v rámci Evropské unie na 6. místo za čtvrtým Německem a před desatým Rakouskem. V rámci zemí Visegrádské čtyřky jsme absolutně nejlepší, přičemž v třídění plastů je Česká republika se 60 % dokonce druhým nejúspěšnějším státem EU.