Nejvíce sdílenou zprávou na českém Facebooku byl letos příspěvek webu Aeronet o výrobě koronaviru v laboratoři. Zpráva s údajným potvrzením bioložky Soni Pekové měla celkem 41 tisíc sdílení. Uvedl to web Investigace.cz.

Pokud se podíváte do životopisu Martina Dvořáka, možná nabydete dojmu, že jednoduše všechno zmíněné nejde stihnout za jeden život. Dnes čtyřiašedesátiletý český velvyslanec v Kuvajtu se do povědomí široké veřejnosti zapsal hned po Sametové revoluci, kdy se stal prvním primátorem Hradce Králové v „novodobé“ éře. V čele města vydržel osm let. Poté nabrala jeho kariéra zcela jiný směr, když byl Radou Evropy vyslán do konfliktem zpustošeného Kosova. Tam postupně působil jako administrátor měst Istok a Djakovica a krátkou dobu také jako ředitel odboru rozvoje místní samosprávy v regionu Peč. Dnes je to zhruba dvacet let, co jeho mise OSN v Kosovu skončila. Na dva a půl roku v náročných podmínkách zavzpomínal nejen ve své knize Kosovo na vlastní kůži, ale také při rozhovoru s Drbnou.

Romové se v základních školách učí stále často podle vzdělávacích plánů pro lehce mentálně postižené. Mezi žáky, kteří mají upravené učivo kvůli nižší inteligenci, tvoří přibližně 29 procent. V celkovém počtu dětí v základních školách je podíl Romů asi 3,7 procenta. Vyplývá to ze zprávy o plnění plánu opatření, která mají přispět k začlenění romských dětí do běžných škol. Údaje se za poslední rok výrazně nezměnily. Podle kvalifikovaných odhadů chodilo v minulém školním roce do základních škol v Česku 34 767 Romů a Romek.

Do příštího sčítání lidu, které se uskuteční v roce 2021, se znovu budou muset zapojit všichni lidé v Česku. Vyplňovat by ale měli mnohem méně údajů než v roce 2011. Místo 47 by jich mělo být 23. Vypadnout by mohla třeba otázka na víru či obor vzdělání. Zbývající potřebná data získá Český statistický úřad (ČSÚ) z registrů. Mnohem víc vyplněných formulářů by chtěl také dostat elektronicky. Vyplývá to z návrhu obrysů zákona o sčítání lidu, který by měla ve středu projednávat Babišova vláda v demisi.

Vysocí představitelé české vlády i český prezident se loni vyjadřovali xenofobně na adresu uprchlíků a migrantů, tvrdí organizace Amnesty International (AI) ve své nejnovější zprávě o stavu lidských práv ve světě. Kromě odmítavého postoje ČR k přijímání běženců AI kritizuje i podle ní nerovný přístup romských dětí ke vzdělání v Česku, zdlouhavý proces v kauze romského památníku v Letech na Písecku a český vývoz zbraní do zemí, kde mohou být použity při činech porušujících lidská práva.

Funkčnost protiruských sankcí dnes ve svém vystoupení před Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PSRE) jednoznačně odmítl český prezident Miloš Zeman. Ruskou kulturu podle něj není možné oddělit od kultury evropské, a proto by se PSRE nemělo snažit dělit politickou strukturu Evropy, která podle něj sahá od Atlantiku po Ural. Jako alternativu sankcí Zeman nabídl snahu o dialog mezi občany.

13 think-tanků a organizací (včetně CETA) ze 7 členských zemí sdružených v síti 4Liberty.eu odeslalo otevřený dopis, v němž apelují na přijetí TTIP a jeho dalších součástí, včetně ISDS. Otevřený dopis byl odeslán ve středu 6. května 2015 předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi, předsedovi Rady Evropy Donaldu Tuskovi, předsedovi Evropské komise Jean-Claude Junckerovi a komisařce pro obchod Cecilii Malmström. Celé znění dopisu si můžete přečíst níže.

Vládní koalice zřídí pracovní skupinu k novému zákonu o státním zastupitelství. Ministryně Helena Válková poté zváží, zda připomínky odborníků z ČSSD a KDU-ČSL zapracuje do svého návrhu. Řekla to novinářům při odchodu z dnešní koaliční rady.