Zatímco psychologové či psychiatři musejí pro výkon své profese doložit odborné vzdělání, v případě psychoterapie mimo zdravotnictví dosud nic podobného neplatí. Psychoterapeutem se v Česku zatím může nazývat prakticky kdokoli – i bez jakéhokoli výcviku, praxe či vysokoškolského diplomu. To se ale možná brzy změní. Sněmovna projednává návrh novely, která má z psychoterapie učinit vázanou živnost s jasně stanovenými kvalifikačními požadavky.

Psychické potíže přivádějí stále více lidí do rukou terapeutů. Jenže v Česku není titul „terapeut“ nijak regulován – psychoterapii může nabízet kdokoliv, bez potřebného vzdělání a psychoterapeutického výcviku. Odborníci varují, že nedostatečná regulace může klientům přinést víc škody než užitku.

Podnikového psychologa, 6 dní plně hrazeného zdravotního volna a osobní účet ve výši téměř 17 tisíc korun za rok mají zaměstnanci Městského úřadu Louny. V regionu se jedná o mimořádné benefity. K tradičním příspěvkům na oběd, na penzijní, životní či úrazové pojištění nebo kulturní a sportovní aktivity zajišťují ve městě, které se přezdívá Perlou na řece Ohři, svým úředníkům také psychosociální a pohybové aktivity.

Pro každé dítě jsou začátky v mateřské škole spojeny s náročnými a stresovými situacemi. Proces adaptace přiblížila v rozhovoru pro Drbnu psycholožka Eva Němečková, která se více než patnáct let věnuje diagnostice a terapii se specializací na děti v předškolním věku. Absolvovala psychologii v německé Kostnici a se svou praxí pokračovala na švýcarské klinice, kde se zaměřila na výzkum vazeb v rodině i separační úzkost.

Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním online her čím dál více času. Mezi jedenáctiletými dětmi v Česku přibývá těch, které jsou na těchto činnostech závislé. Poukazují na to data, která jsou součástí rozsáhlé studie Světové zdravotnické organizace (WHO). Data výzkumníci shromáždili mezi dětmi z České republiky ve věku 11 až 15 let, následně je srovnali s dalšími 280 tisíci dětmi ze 44 zemí světa. 

Uprchlická vlna lidí z Ukrajiny vystupňovala problémy s nedostatkem sociálních služeb v Praze. Už před příchodem uprchlíků byly v hlavním městě nedostatečné kapacity pobytových sociálních služeb pro seniory, chyběli mimo jiné také psychologové a psychiatři pro děti. Podle pražské radní Mileny Johnové (Praha Sobě) bude potřeba, aby vznikly nové kapacity pro ukrajinské uprchlíky. Řekla to na dotaz ČTK. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve řekl, že jeho resort připraví zvláštní dotace pro sociální služby na pokrytí nákladů na péči o uprchlíky z Ukrajiny.

Na pozice podpůrných pracovníků ve školách, které by měla zajistit novela zákona o pedagozích, by měly jít peníze z EU i ze státního rozpočtu. V on-line diskusi pořádané společností EDUin a Stálou konferencí asociací ve vzdělávání to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Problém podle něj může nastat s personálním obsazením nově vzniklých pozic. Podle propočtů ministerstva školství jich bude muset nově vzniknout asi 700. Počítá se například se zapojením sociálních pedagogů či školních psychologů.

Krizová intervence v Královéhradeckém kraji má za sebou desetiletou existenci. Že nevíte, co přesně je jejím cílem? Povídali jsme si s psycholožkou kpt. Mgr. Janou Jasanskou, kpt. PhDr. Lenkou Vláškovou a psychologem PhDr. Janem Hubertem, kteří záslužnou službu obětem trestných činů a mimořádných událostí blíže představí.

Nejrizikovějšími hazardními hrami jsou podle průzkumu mezi pracovníky adiktologických služeb pro hráče on-line kurzové sázky a on-line i offline technické hry jako automaty či ruleta. Podle adiktologů se v posledních třech letech výrazně zvýšil počet lidí s hráčskou poruchou, kteří hrají hazardní hry on-line. Vyplývá to ze studie Think Tanku Racionální politiky závislostí, s jehož závěry dnes novináře seznámil jeho ředitel Jindřich Vobořil.

Špatná nálada, ztráta zájmu o koníčky i agresivní chování. To je jen krátký výčet dopadů, které měla pandemie na psychiku mnoha dětí po celé republice. Fenoménem posledních let je sebepoškozování, které psychologové i pracovníci na Lince bezpečí řeší čím dál častěji. Velký problém vnímají odborníci také u prvňáčků, kteří kvůli distanční výuce zcela přišli o možnost se začlenit do kolektivu. Také proto doufají, že to pomohou zlepšit například letní tábory a adaptační pobyty před nástupem do školy.