Čechů hodnotících kladně svou životní úroveň je nejméně za poslední více než tři roky. Životní úroveň své domácnosti pokládá za dobrou 49 procent lidí, vyplývá z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Stejný byl podíl kladných odpovědí naposledy v březnu 2016. Letos v listopadu se také po skoro půl roce propadl pod 50 procent podíl lidí, kteří pozitivně hodnotí ekonomickou situaci v Česku.

České vysoké školství by se v nadcházejícím období mělo zaměřit na větší podporu bakalářských programů. Vyplývá to ze závěrů průzkumu Absolvent 2018, které na webu zveřejnilo Centrum pro studium vysokého školství. Podle něj roste v Česku uplatnění lidí s bakalářským diplomem. V loňském roce ho pro svou práci potřebovala zhruba pětina absolventů vysokých škol. Na řadě míst pro bakaláře jsou v současnosti lidé s magisterským vzděláním či naopak jen maturitou.

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král Karel IV., na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za vrcholné období českých dějin do poloviny 20. století považuje veřejnost dobu Karla IV., v novodobé historii pak sametovou revoluci.

Nejvíce prostoru ušetřit peníze z rodinného rozpočtu je podle Čechů ve výdajích na potraviny. Dále pak za dovolenou, volnočasové aktivity a bydlení. Vyplývá to z průzkumu společnosti Cofidis mezi 525 respondenty. Na dopravě a účtech za telefon nebo internet je naopak podle lidí šance nějak výrazněji ušetřit minimální.

Určitě to zná každý z vás. Chcete zaplatit za drobný nákup platební kartou a prodejce vám sdělí, že přijímá pouze hotovost. To není nic neobvyklého. Současný evropský průměr je 23 terminálů na tisíc obyvatel. V Čechách lehce zaostáváme, počet terminálů se zde blíží 21 kusům na tisíc obyvatel. Zaplatit kartou žvýkačky v malé trafice nebo potraviny ve vesnické Jednotě je proto mnohdy stále ještě hudbou budoucnosti. Na to, kde čtenářům chybí platba kartou nejčastěji, se podívala redakce Drbny ve svém průzkumu.

Více než polovina běžných uživatelů mobilních plateb jimi platí kdykoliv a kdekoliv je to možné. Ti na nich oceňují zejména to, že jsou praktické (70 procent), snadno se používají (52 procent) a šetří čas (40 procent). V placení mobilním telefonem spotřebitelům naopak brání hlavně nedostatek informací a psychologické překážky. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Mastercard.

Více než polovina Čechů je nadále přesvědčena o tom, že kvalita výuky na českých školách je dobrá. Nejlépe z hodnocení vycházejí stejně jako v předchozích letech gymnázia a základní školy. Na opačném konci žebříčku jsou odborné školy, přesto se jejich hodnocení od loňského roku mírně zlepšilo. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které jeho výsledky poskytlo.

Celkový počet transakcí platebními kartami Mastercard v České republice podle údajů za první tři kvartály 2019 meziročně vzrostl o 18 procent. V e-shopech byl růst v porovnání se stejným obdobím loňského roku 58procentní. V kamenných obchodech se součet plateb meziročně zvedl o 15 procent, vyplývá ze statistik společnosti Mastercard.

Z představitelů stran, jejichž zástupci jsou v Parlamentu, věří Češi nejvíce Václavu Klausovi mladšímu. Předsedovi hnutí Trikolóra, někdejšímu členovi ODS, vyjádřilo v zářijovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) důvěru 42 procent dotázaných. Podařilo se mu tak překonat premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, kterému věří 38 procent lidí. Nejvýraznější změnou oproti předchozímu průzkumu je pokles důvěry v předsedu ČSSD Jana Hamáčka. Výsledky průzkumu zveřejnilo CVVM dnes.

V kampani před Brexitem, který má vyvrcholit za necelý měsíc odchodem Velké Británie z EU, se objevovaly zavádějící informace a lži. Většina Čechů se obává, že dezinformace by obsahovala i kampaň před případným referendem o setrvání České republiky v Evropské unii. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který pro projekt Moje Evropa zpracovala agentura Median.