Hana Malinová po sametové revoluci pochopila, že otevřením hranic se rozběhne sexuální byznys a s ním i riziko šíření pohlavních chorob. Založila proto v roce 1992 občanské sdružení Rozkoše bez rizika. Právě její organizace se během třiceti let zapsala do povědomí široké veřejnosti. O tom, jak covid poznamenal sex byznys a proč v Česku ubývá sexuálních pracovnic ze zahraničí, se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.

V České republice poskytuje placené sexuální služby podle odhadů zhruba 13 tisíc žen, víc než polovina z nich jsou přitom matky - samoživitelky. Průměrný věk prostitutky je 30 let a Češky tvoří 82 procent sexuálních pracovnic. Vyplývá to z údajů neziskové organizace Rozkoš bez rizika, podle níž je ale údaje třeba brát s rezervou. Sdružení se dlouhodobě snaží bojovat s předsudky o prostituci, kvůli nimž například ženy často neoznámí, že je zákazník znásilnil nebo jim jinak ublížil.

Prostituce v severočeském pohraničí u hranic s Německem je stále dobrý byznys i po otevření dálnice. Dlouhé fronty kamionů na silnici E55 po odstranění hraničních kontrol sice zmizely, některé prostitutky se přesunuly na parkoviště u supermarketů. Jejich klienti jsou většinou Němci, kteří jezdí za levnějšími a bizarnějšími službami. Mnozí se na nich dopouštějí násilí, stejně jako jejich pasáci, vymanit se je velmi těžké.

Sexuální asistence je i po třech letech stále kontroverzním tématem. Na jedné straně jsou cíloví klienti, kteří službu vítají. Proti nim stojí část široké veřejnosti i řada odborníků z řad sociologů a psychologů. Pravdou zůstává, že pojem „sexuální asistence“ i jeho význam je ve společnosti stále málo rozšířený. Pravou podstatu nám přiblížila terapeutka a spoluzakladatelka sdružení Freya Lucie Šídová.

Pražští zastupitelé včera odhlasovali zákaz provozování heren na území hlavního města Prahy. 212 heren, do kterých patologičtí a ostatní hráči chodili ukojit svou potřebu hrát, po 1. lednu 2016 postupně zanikne a nové licence již nebudou vydávány. V legálním režimu budou fungovat pouze kasina v městských čtvrtích, kde zastupitelé jejich provoz neomezí úplně. Neziskové organizace jásají, politici se plácají po ramenou a s úlevou v hlase nadšeně deklarují, že problém je k-o-n-e-č-n-ě vyřešen. Já k optimistům rozhodně nepatřím. Nevymazali jsme již stejným způsobem z povrchu zemského drogy nebo prostituci? 

Zvýší ho, samozřejmě. Ale pěkně popořádku – černý trh, tedy nezákonné obchodování s produkty a službami, jež by s ohledem na podstatu zákazu vlastně vůbec neměly existovat, představuje nedílnou součást každé světové ekonomiky. Preference a chutě spotřebitelů se totiž nedají zničit zákony, příkazy ani rozkazy, a proto obchod s drogami, prostitucí či kradeným zbožím kvete úplně všude. Kde existuje poptávka, tam se vždycky najde někdo, kdo je ochotný za určitou cenu zboží nabízet. Poptávka => nabídka => cena => a transakce je uzavřena.