Před dvaačtyřiceti lety se brněnským lékařům podařil zápis do historie, když přivedli na svět první dítě narozené pomocí umělého oplodnění nejen v Československu, ale dokonce v celém východním bloku. Dne 4. listopadu 1982 se tak narodilo první dítě ze zkumavky. To, co bylo tehdy vnímáno jako zázrak, je dnes zcela běžná metoda. Narodí se díky ní v Česku každý rok přibližně pět tisíc dětí.

Ve Fakultní nemocnici v Brně (FN Brno) mají strach z blížící se zimy. Vedení se obává, že se vypjatá společenská situace odrazí na rodičkách. Kvůli stresu maminek hrozí častější předčasné porody. Nemocnice potřebuje inkubátor, peníze na přístroj ale nemá.

Kampaň Ligy lidských práv a dalších organizací Už dost má upozornit na špatné zacházení v porodnicích. Na webu zveřejňuje příběhy žen, které se s ním setkaly, ale i příklady dobré praxe, uvedly zástupkyně Ligy Lidských práv a Unie porodních asistentek. Své stanovisko k tématu chystá podle člena jejího výboru Antonína Pařízka i Česká gynekologicko-porodnická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Připravuje ženy na porod, poskytuje psychickou podporu a ve své péči využívá i bylinky. Brněnská dula Háta Píše se už několik let věnuje rodičkám, jež si přejí v nejdůležitějších chvílích svých životů cítit oporu v člověku, který ví, jak vypadá ideální porod.

Zatímco v jiných evropských zemích se s nedobrovolnými zákroky způsobujícími neplodnost v druhé polovině dvacátého století končilo, na československé ženy tato nepříjemná zkušenost teprve čekala. Přesné statistiky operací sice neexistují, odhaduje se ale, že nucenou sterilizací u nás od šedesátých let prošly tisíce Romek. Podle nového zákona mohou oběti od příštího roku žádat o odškodnění.

Pandemie onemocnění covid-19 mimo jiné přinesla v první vlně i zákaz přítomnosti otce u porodu. V reakci na tento zákaz se zvedla velká vlna nevole nejenom z řad samotných rodičů ale i ze strany občanských spolků a neziskových organizací, jako je například Unie porodních asistentek nebo České ženské lobby. Ti argumentují především rizikem narušení psychické pohody rodičky, která se pojí zejména s přítomností osoby blízké u porodu. Nový průzkum Anny Durnové a Evy Hejzlarové z FSV UK odhalil, jaké role zaujímají otcové během porodu pohledem svých partnerek a jaké role jsou jim přisuzovány okolím.

Od dnešního dne mohou být u porodu znovu přítomni tatínci nebo jiná další osoba. Rozhodnutí ministerstva zdravotnictví potvrdil na svém twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Přítomnost třetí osoby u porodu byla zakázána kvůli šíření koronaviru zhruba od poloviny března.

V době panující pandemie koronaviru zakázalo ministerstvo zdravotnictví přítomnost otců u porodu, odkazuje se přitom na ochranu personálu. Proti tomu však protestují jak samotní rodiče, tak lidskoprávní organizace, které argumentují skutečností, že otec trávící čas ve společné domácnosti s rodičkou, představuje stejné riziko nákazy jako rodička samotná. K zákazu se vyjádřil i ombudsman Stanislav Křeček, podle něj není přítomnost otce u porody základním lidským právem. Společnost se podle Křečka bez otců u porodu vždy obešla, podle něj jde o jistou módní záležitost dnešní doby.

V motolské nemocnici v Praze v srpnu porodila žena s transplantovanou dělohou. Její dítě je tak prvním, které se v Česku narodilo z transplantované dělohy. Novinářům to dnes sdělili zástupci nemocnice. Sedmadvacetiletá žena podstoupila transplantaci dělohy roce 2017 a ve čtvrtek 29. srpna se jí císařským řezem narodil chlapec.

Nově narozené dítě přináší radosti i starosti. Mezi starosti patří také administrativa s narozením dítěte spojená. Nově narozeného člověka je totiž třeba řádně zaevidovat a vybavit úředními doklady. Co vše je tedy třeba po odchodu z porodnice zařídit?