Česká aktivistka, která byla součástí flotily pro Gazu, dnes ráno přiletěla do Prahy. Šárku Přikrylovou přivítala desítka lidí s palestinskými vlajkami a transparenty. Ptali se jí mimo jiné na pobyt v izraelském detenčním zařízení. Uvedla, že na každé lodi byla humanitární pomoc, v jakém objemu však nevěděla. Cílem flotily podle ní bylo také upoutat pozornost lidí a médií na prohlubující se humanitární krizi v Gaze.

Europoslanci před týdnem schválili usnesení odsuzující útoky Hamásu na Izrael a uznali právo Izraele na sebeobranu. Pro se vyslovilo 500 europoslanců, proti jich bylo 21 a 24 se zdrželo hlasování, včetně europoslankyně za KSČM Kateřiny Konečné. „Text se jednoznačně nevymezil principu kolektivní viny, kvůli kterému je za zločiny Hamásu trestáno i civilní obyvatelstvo,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků Kateřina Konečná.

Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy, které začalo po rozsáhlém a brutálním útoku hnutí Hamás ze 7. října na Izrael, zemřelo podle odhadů už přes tři tisíce lidí. „Evropská i americká debata vnímá, že Izrael musí legitimně řešit problém teroristů a zároveň vnímá velmi nepříznivou humanitární situaci v Gaze. Myslím si, že spoustě lidí typu paní Černochová tahle lidskost a empatie chybí,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Sociálními sítěmi se šíří výzvy o "zplynování židovských psů" a na demonstracích napříč západoevropskými městy lidé skandují, že je potřeba "zničit Izrael". Evropa čelí nárůstu antisemitismu v reakci na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Jeho členové pronikli 7. října na izraelské území a zavraždili tam přes 1400 lidí.

Odporně chladnokrevný útok na civilní obyvatelstvo izraelského jihu připomnělo mezinárodnímu společenství, že na blízkém východě doutná už pětasedmdesát let válka, stejně krvavá, jako ta na Ukrajině. Na tahu je nyní Izrael. A jsou to právě jeho vrcholní představitelé, kteří mají jediní reálnou šanci přinést blízkému východu mír.

Zatímco Izrael stále počítá mrtvé po sobotním útoku Hamásu, v několika západních městech probíhají demonstrace na oslavu zavraždění více než devíti set obyvatelžidovského státu. Stovky lidí se sešly v Berlíně, Rotterdamu, Londýně a dalších městech na kontinentu, aby poděkovaly za „úspěch“ teroristů ze sítě Hamás.

Ministerstvo zahraničí prostřednictvím čtyř zastupitelských úřadů v Abú Zabí, Káhiře, Tel Avivu a Ramalláhu řeší od počátku případ dvou dětí, které podle iniciativy Pod svícnem unesl bývalý manžel týrané ženy zprvu do Dubaje, nyní se ale nacházejí v Pásmu Gazy. Novinářům to sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva. Právě z Pásma Gazy zaútočili palestinští radikálové v sobotu na Izrael, který odpověděl odvetnými nálety. Podle zpráv, které iniciativa získala od rodiny matky dětí, byly děti v neděli naživu, řekla poslankyně Barbora Urbanová (STAN), která stála u zrodu iniciativy Pod svícnem. Problémem podle ní je, že děti nejsou v Pásmu Gazy oficiálně hlášeny, tudíž o nich místní úřady nevědí.

Prezident Miloš Zeman se při dnešní tiskové konferenci po jednání v Praze omluvil izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi za postoj ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ke zprávě komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli. Lipavský dnes zopakoval, že Česko loni hlasovalo proti zřízení komise a vystoupilo s národním vysvětlujícím prohlášením. Tato pozice podle něj platí i nadále. V OSN i vůči partnerům je podle něj český postoj čitelný a srozumitelný.

Izrael a Palestina se dohodly na příměří na hranicích palestinského Pásma Gazy a Izraele. Palestinští představitelé sdělili agentuře Reuters, že příměří zprostředkoval Egypt. Platit mělo začít ve 3:30 SELČ. Dohodu potvrdila i televizní stanice patřící palestinské radikální organizaci Hamás. Představitelé Izraele se k věci nevyjádřili.

V neděli 11. listopadu si lidé po celém světě připnou na klopy květy vlčího máku na památku válečných veteránů. Den veteránů připomíná ukončení první světové války a jeho symbolem se stal právě červený květ, který vyrůstal na hrobech padlých vojáků. Přímou zkušenost z fronty ve světové válce – té druhé – má Viktor Wellemín, jeden z mála dosud žijících pamětníků. Jeho vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.