S velkou slávou se v polovině října otevřel nový zdravotní dům v rakouském Gmündu, který přímo sousedí s městem České Velenice. Pro případné klienty z Česka je tu ale jeden háček – zařízení nemá smlouvy s českými pojišťovnami.

Týmy lékařů z Plzně a Prahy úspěšně provedly operační zákrok u čtyř pacientů, které trápil jícnový reflux. Toto onemocnění se projevuje zejména pálením žáhy a kyselým nebo hořkým pocitem v ústech. Lékaři provedli zákrok pomocí přístroje Stretta, který je pro pacienty méně náročný a bezpečnější než klasická operace. Přístroj je pouze jednorázový a jeho cena je zhruba 60 tisíc korun bez nákladů na provedený výkon.

Epidemie koronaviru v Česku dál sílí. Laboratoře prokázaly v sobotu 1157 nových případů koronaviru, to je o skoro 500 víc než před týdnem a nejvíc o víkendovém dni od začátku května. V nemocnicích bylo 463 pacientů s nemocí covid-19, o 15 méně oproti pátku, ale o 135 víc než minulou sobotu. Setrvale roste i takzvané incidenční číslo, které udává počet nově nakažených za týden v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Nyní je 86, před týdnem mělo přitom hodnotu 56. Reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, k dnešku mírně kleslo z 1,46 na 1,41. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Hodně činný je na sociálních sítích primář sokolovské nemocnice Martin Straka. Ten v době covidové krize silně kritizoval vládu Andreje Babiše. V minulých dnech zase na twitter napsal ne úplně citlivý tweet směrem k prezidentu Zemanovi. Pro server CNN Prima News pak uvedl, že nikoho nejmenoval.

Žluté květy měsíčku lékařského se zelenou stuhou jako symbol sbírky na boj s onkologickými onemocněními budou i letos nabízet dobrovolníci po celé České republice. Jubilejní 25. ročník Českého dne proti rakovině se přesunul kvůli koronavirové situaci z května na 29. září, místo jediného dne bude trvat od středy do konce týdne.

Při rozhodování o tom, který lék bude pacientům hrazen ze zdravotního pojištění, se bude od ledna posuzovat také to, jaký vliv má lék na kvalitu života pacienta a jeho rodiny. Tedy například to, zda díky léku nemocný už nebude potřebovat nepřetržitou péči či bude moct studovat a pracovat. Podle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění do procesu posouzení vstoupí nově poradní orgán ministerstva zdravotnictví, v kterém budou mít své zástupce také pacienti. Stanovisko tohoto orgánu pak bude závazné pro Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který o úhradě rozhoduje. Změna by se měla týkat především léků na vzácná onemocnění. Novinářům to řekli zástupci ministerstva, zdravotních pojišťoven, pacientů, SÚKL a farmaceutických společností. Novelu schválil Parlament, čeká na podpis prezidenta.

Ztrácení předmětů, opakování otázek, problém s rozeznáním blízkých. Alzheimerova choroba mění kvalitu života asi třetině osmdesátníků i jejich rodině. Přestože trápí čím dál více osob včetně mladších ročníků, zůstává neléčitelným strašákem nového tisíciletí.

Lidem s podezřením na nákazu koronavirem by měl od podzimu antigenní test na covid-19 udělat jejich praktický lékař. Vyplývá to z doporučeného postupu, na kterém se dohodlo ministerstvo zdravotnictví s praktickými lékaři, informovali o tom zástupci praktických lékařů. Nový postup má zrychlit stanovení diagnózy a umožnit zahájení správné léčby. Včasná léčba podáním monoklonálních protilátek totiž může předejít těžkému průběhu nemoci u rizikových pacientů.

Ve druhé polovině září by mohlo být v nemocnicích i více než 500 pacientů s covidem-19. Vyplývá to z predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které dnes poslancům ze zdravotního výboru představil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jde o nejrizikovější ze tří možných scénářů, nyní se epidemie vyvíjí podle prostředního. K dnešnímu dni je hospitalizovaných 89 lidí, 26 z nich na jednotkách intenzivní péče.

Inzulin je i po 100 letech od objevení stále nenahraditelným lékem pro diabetiky prvního typu a řadu diabetiků druhého typu. Zdokonalují se spíše formy jeho aplikace a metody měření hladiny cukru. Obrovským pokrokem jsou takzvané senzory, které se zavádějí do podkožní tukové tkáně a měří pacientům hladinu cukru prakticky nepřetržitě. Jsou čím dál častěji propojovány s inzulinovými pumpami, které pak mohou dávkování inzulinu řídit. Shodli se na tom odborníci na léčbu diabetu Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM) a Zdeněk Šumník z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole.