Klima může mít vliv na zásoby pitné vody, Česko se ale obávat nemusí, protože má dobré zabezpečení svých zdrojů. Problém může mít do budoucna s užitkovou vodou, řekl v rozhovoru Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Liberecký kraj už získal z ministerstva životního prostředí (MŽP) více než 108 milionů korun na čtvrté kolo takzvaných kotlíkových dotací. Tentokrát jsou peníze určené jen pro domácnosti s nízkými příjmy a domácnosti seniorů, žádosti začne úřad přijímat v pátek 1. července, řekl krajský radní pro rozvoj Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj). Získat mohou zájemci až 95 procent peněz potřebných na výměnu kotle za ekologičtější. V minulých kolech to bylo 80 procent a v oblastech se zhoršeným ovzduším ještě o pět procent víc.

Významné investice do odklonu od využívání uhlí v Česku se v dlouhodobém horizontu vyplatí a vrátí, protože pomohou podnikům a domácnostem snížit jejich provozní náklady. Vyplývá to z aktuální studie možných cest k dekarbonizaci pro hlavní hospodářská odvětví v ČR, kterou vypracovala poradenské společnost McKinsey.

Poslanec ANO Pavel Pustějovský navrhuje zvýšit podíl bioetanolu přidaného do benzinu za kalendářní rok, a to z nynějších 4,1 procenta objemu na 8,8 procenta. Svůj návrh vložil do vládní novely, která upravuje přepočet strategických zásob ropy. Piráti naopak chtějí prostřednictvím této předlohy povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot zcela zrušit. Poslanci dnes tuto předlohu projednávali v druhém čtení. Schvalovat by ji mohli v prosinci.

Na 30 aktivistů klimatického hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) dnes ráno zablokovalo v Praze dopravu v Thunovské ulici u Sněmovny. Chtějí, aby vláda vyhlásila stav klimatické nouze a jednala o klimatických opatřeních. Podle zpravodajky kvůli zablokování ulice se na místě vytvořila kolona aut, která se táhla přes nedaleké Valdštejnské náměstí. Policisté následně dopravu odklonili.

Koronavirus dopadá i na životní prostředí. Satelitní snímky nad Evropou už prokázaly úbytek emisí o celou třetinu. Pandemie, která omezila dopravu a průmysl tak na čas vyčistila vzduch. Ovšem na jak dlouho? A lze se ze situace poučit? I o tom jsme se bavili s Miroslavem Šutou, expertem v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví.

Zhruba dvě desítky lidí protestují od rána před budovou ministerstva životního prostředí v pražských Vršovicích. S transparenty a vlajkami symbolicky blokují vchod do budovy, čtyři demonstranti rozvinuli transparent s nápisem "Ministerstvo životního selhání Richarda Brabce?" na přístřešku ministerstva. Na demonstrující dohlíží policie, vše řeší domluvou. Úředníci ministerstva do budovy volně vcházejí.

Místo snahy o ochranu ovzduší, změna vyhlášky. Ministerstvo životního prostředí chce uhelným elektrárnám schválit 40% toleranci v měření toxické rtuti.

Brno je letos prvním městem, které v České republice vyčerpalo na jedné z měřicích stanic takzvanou smogovou kvótu, tedy 35 dnů, kdy byl překročen zákonem stanovený limit pro znečištění prachem. Tento limit byl už v úterý překročený na měřicí stanici Zvonařka, jak v tiskové zprávě upozornilo Centrum pro životní prostředí a zdraví. Důvodem jsou stavební práce v okolí.

Češi úspěšně vypouštějí do ovzduší tolik oxidu uhličitého na osobu, že nám nestíhají ani některé země patřící mezi největší producenty oxidu uhličitého na světě včetně Číny, Indie, Německa či Polska. Jen za rok 2017 každý Čech vypustil průměrně 9,8 tun CO2 do ovzduší. Pro srovnání, Číňan vypustí 6,6 tun a světový průměr je 4,4 tun na obyvatele. Pokud by celý svět měl mít stejnou ekologickou stopu jako Češi, tak bychom pro přežití potřebovali něco málo přes tři planety.