Multikulturní prostor z desítek tisíc PET lahví plánuje vybudovat v západoafrickém Senegalu Češka Lucie Masopustová spolu s místním obyvatelem Bacarym Sagnou. Neobvyklá stavba bude sloužit jako místo setkávání, které dá návštěvníkům možnost poznat život Senegalců za hranicemi turistických středisek. Projekt financovaný z internetové sbírky chce zároveň upozornit na nedostatečné povědomí o recyklaci odpadů v této africké zemi.

Facebook tento týden obletělo video z Českého Krumlova. Přímo v centru jednoho z turisticky nejnavštěvovanějších měst v České republice někdo vypouští do Vltavy odpadní vody. Podle některých mohl vypouštění způsobit velký déšť. Podle České životní inspekce ale může jít i o úmyslné vypouštění odpadu.

Zálohovat PET lahve nebo ne? Touto otázkou se zabývalo ministerstvo životního prostředí. Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz zálohový systém nezaručí zvýšení sběru PET lahví na devadesát procent, ohrozí třídění ostatních druhů odpadů a nemotivuje spotřebitele, aby nepohazovali odpad v přírodě. Česko má podle analýzy jeden z nejlépe fungujících systémů na třídění obalů a případné zálohy ho ohrozí. Ministerstvo životního prostředí se proto zatím nepřiklání k povinnému zavedení záloh na PET lahve.

Třetina Čechů vyhazuje i nezkažené jídlo jen proto, že ho nakoupili moc nebo na něj už nemají chuť. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM). Většina lidí, téměř 90 procent, přitom plýtvání potravinami pokládá za problém. Důvodem pro snížení plýtvání by podle Čechů byla nejčastěji úspora peněz, ale podle většiny lidí i omezení ekologické zátěže.

Až osmdesát tisíc tun hnědého uhlí ročně by mohlo ušetřit plánované propojení jaderné elektrárny Temelín s budějckou teplárnou. Nejen o právě probíhající výstavbě šestadvacet kilometrů dlouhého horkovodu se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal předseda představenstva budějcké teplárny Václav Král.

Kolem 180 zemí světa se dnes v Ženevě dohodlo na právně závazném mechanismu pro zneškodňování plastového odpadu. Krok má zaručit, že obchod s plastovým odpadem bude transparentnější a lépe regulovaný a zároveň bezpečnější z hlediska lidského zdraví. Podle agentury Reuters je cílem kroku výrazné snížení množství plastového odpadu ve světových oceánech.

Čtvrteční odpoledne patřilo v kulturním domě v Dolní Cerekvi na Jihlavsku jednání o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu. Šest obcí, které jsou úzce spojeny s lokalitou zvanou Čertův Hrádek, což je jedna z uvažovaných lokalit pro úložiště, hromadně podepsalo dohodu o společném postupu. Jejich další kroky mají vést k vyřazení z uvažovaných lokalit.

Jihočeský kraj i jeho metropole České Budějovice mají šanci potvrdit svůj pozitivní vztah k životnímu prostředí. Postačí k tomu, když se po nedávno zveřejněném záměru „vybudovat spalovnu komunálního odpadu“, inspirují třeba ve Vídni nebo v Kodani.

Tisíce lidí pobouřily snímky řeky Kamenice, kterou plují stovky plastových lahví a další odpadky. Fotografie navíc pocházejí z chráněného území Národního parku České Švýcarsko. Podle zaměstnanců NP České Švýcarsko (NPČŠ) ale nejsou návštěvníci parku hlavními autory odpadků.

Zatímco jedna skupina vědců se snaží rozložit plastový odpad na benzín ještě než se dostane do našich oceánů, druhá se snaží vyčistit nepořádek, který již v oceánech nějakou dobu plave. Na podzim roku 2018 organizace The Ocean Cleanup oficiálně spustila systém na vyčištění tak zvané velké pacifické skládky mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, ve které pluje odhadem asi 1,8 bilionů kusů plastu. Pro představu, rozlohou je tato plovoucí skládka asi dvakrát větší než Francie. Jak čištění pokračuje?