Využití odpadů je jedním z důležitých charakteristických znaků vyspělých ekonomik, k nimž Českou republiku již více než dekádu automaticky řadíme. Nová studie Centra ekonomických a tržních analýz je výsledkem půročního výzkumu v oblasti systému sběru a třídění odpadu. Analýza se zaměřila na to, jak systém třídění a recyklace odpadů v České republice funguje, jak efektivní je v mezinárodním srovnání, a také na srovnání efektivity monopolních a konkurenčních systémů sběru a třídění odpadu ve vybraných zemích EU. Výsledky jsou pozitivní - český systém snese ta nejpřísnější měřítka.

Pětina Češek a Čechů vyhazuje prošlé léky do běžného odpadu. Třetina uchovává nedobraná balení doma do zásoby pro příští léčbu. Nejčastěji se o lécích radí pacienti s ošetřujícím lékařem, je jich 37 procent. Na internetu hledá rady k léčbě každý osmý a s lékárníkem se radí jen každý devátý dotázaný. Zjistil to Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v průzkumu.

Třídění a zpracování odpadů vyvolává vášně. Zastánci třídění a recyklace odpadů se co chvíli názorově střetávají s jedinci, kteří považují třídění za nákladově nefektivní aktivitu – za „zbytečnou“ cestu navíc. Jak ukazují statistiky, stoupenců druhé skupiny však v České republice ubývá. Roční náklady recyklace obalových odpadů domácností jsou u nás zhruba 5 EUR na obyvatele, oproti sousednímu Německu či Rakousku jsme výrazně levnější. Celková míra recyklace obalů v České republice dosahovala v roce 2014 míry 75 %, což naši zemi dle nejnovějších dat řadí v rámci Evropské unie na 6. místo za čtvrtým Německem a před desatým Rakouskem. V rámci zemí Visegrádské čtyřky jsme absolutně nejlepší, přičemž v třídění plastů je Česká republika se 60 % dokonce druhým nejúspěšnějším státem EU.

Způsoby bezhotovostních plateb za výkup kovového odpadu stanoví novela, kterou dnes schválila Sněmovna. Umožnila také zavedení kolektivního systému pro zpětný odběr použitých pneumatik, který by měl mimo jiné usnadnit obcím likvidaci starých pneumatik odvezených do sběrných dvorů. Novelu nyní dostane k projednání Senát.

Pro každého rodiče se neustálé přebalování stává nedílnou součástí dne a noci. Některé šikovné děti začínají život bez plen kolem roka a půl, některé i dříve! Nicméně i v noci často odnaučené děti „plenkují“ přibližně do čtyř let. V současné době je trh plný jednorázových plen odlišujících se barvou, savostí, upínáním a samozřejmě cenou. Jsou tyto pleny pro děti a přírodu to nejvhodnější? Současná moderní společnost se opět vrací k látkovým plenám, které se po inovacích změnily v praktické a barevné pleny připomínající klasické čtvercové jen nutností praní.

Pravidelně prezentovaná data ukazují, že znečištění životního prostředí na naší planetě je obrovským problémem. Roste spotřeba, přibývá odpadků zlikvidovaných legálně i těch sesbíraných v dobrovolnických akcích a na černých skládkách. Tento problém lidstvo nedokázalo vyřešit, ačkoliv se o něm velmi intenzivně hovoří několik desítek let. Lidé si sice uvědomují, že by odpovědnějším chováním mohli snížit objem odpadků i škody na životním prostředí, rádi tak odpovídají v nejrůznějších průzkumech a anketách, ale „skutek utek“. Proboha, proč?

Za odevzdaný kovošrot by měli lidé od začátku března dostat zaplaceno už jen bezhotovostně. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) podepsal vyhlášku, která má definitivně zakázat výkup kovů od fyzických osob za hotovost.

Na svém blogu o sobě píše, že je krkavčí matka a pod stejným názvem lze najít i její webové stránky. „Krkavčí matka na mě zbyla, protože domény slunickovamamca.cz a rodinnestesticko.cz už byly obsazené,“ směje se Veronika Hurdová, pražská matka dvou malých dětí.

Nakládání s odpady, registr znečišťování životního prostředí i pravidla pro národní parky čekají letos legislativní změny. Některé začaly platit již s nástupem nového roku, jako například vyhláška o nakládání s bioodpady a kovy a změny v podmínkách obchodování s emisními povolenkami.

Praha vypsala zakázku na provozování sběrných dvorů. Příští rok za ně může zaplatit až 48,9 milionů korun. ČTK to zjistila z vypsané veřejné zakázky. Hlavní město provozuje 17 sběrných dvorů, více než polovinu z nich spravují Pražské služby, které se Praha neúspěšně pokusila zcela ovládnout.