Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.

Sovětské tanky v ulicích Českých Budějovic, vojáci Německé demokratické republiky a strach na každém rohu. Tak to vypadalo, na den přesně, před jedenapadesáti lety v Budějcích na místech, kterými dnes bezpečně projdeme. Redaktoři a ostatní pracovníci ČTK naposledy informovali veřejnost o aktuálním dění právě 22. srpna roku 1968. V tento den skončila svobodná zpravodajská činnost ČTK.

Bývalý německý prezident Joachim Gauck letos získá mezinárodní Cenu Karla IV., kterou společně udělují Univerzita Karlova a hlavní město Praha. Stane se tak jejím sedmým nositelem od roku 1993. V tiskové zprávě to dnes oznámila Univerzita Karlova. Gauck ocenění převezme 21. ledna v pražském Karolinu.

Skoro třicet let po tom, co východ Německa přestal být policejním státem prošpikovaným udavači Stasi, se v Braniborsku a v Berlíně znovu objevují výzvy typu „všímejte si svého okolí“. Tentokrát ve školách. Kauza z bývalé NDR v něčem připomíná i případ ředitele teplického gymnázia, který se nechal slyšet, že obrazy vulgárního prezidenta Zemana patří na kompost. A sklidil kritiku prezidentových příznivců.

„Vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky překročila státní hranice Československé socialistické republiky...“. Těmito slovy oznamoval hlasatel Čs. rozhlasu Vladimír Fišer ve dvě hodiny v noci 21. srpna 1968 příchod okupačních vojsk. Stovky vojáků byly v tu dobu již u Hradce Králové.