Liberec uspěl u Nejvyššího správního soudu (NSS) s kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu v souvislosti s místním referendem. V Liberci se konalo loni na podzim. Podle vedení radnice podmínky k jeho uspořádání splněné nebyly. Liberec tak zřejmě bude vymáhat škodu po státu, zhruba dva miliony korun.

Ústavní soud (ÚS) dnes vyhlásí, jak rozhodl o stížnostech čtyř svolavatelů shromáždění na Hradčanském náměstí při návštěvě čínského prezidenta v březnu 2016. Kvůli postupu magistrátu a policie se shromáždění, jehož cílem bylo vyjádřit nesouhlas s čínskou lidskoprávní politikou, nemohlo uskutečnit. Policie na náměstí nikoho nepustila.

Pražský soudce Kamil Kydalka, který v minulosti poslal na 12 let do vězení zakladatele H-systému Petra Smetku, se dopustil kárného provinění kvůli svým výrokům o amnestii bývalého prezidenta Václava Klause. Senát Nejvyššího správního soudu mu za to tento týden udělil důtku. Svoboda projevu u soudců je spojena s povinností zdrženlivosti, připomněl senát v rozhodnutí. Kydalka veřejně prohlásil, že Klausova amnestie mohla být objednána.

Ústavní soud definitivně potvrdil pokutu 60 tisíc korun za reklamní kampaň, která v roce 2009 oblékla romské kopáče v centru Prahy do triček s nápisem "Měl jsem se líp učit!" Pokutu dostala agentura Underline, která kampaň připravila pro provozovatele webu www.skoly.cz. Reklama byla podle ÚS pokleslá, stála na rasových předsudcích a stereotypech. Stížnost firmy Underline proto odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Nejvyšší správní soud přijal návrh na pozastavení nebo rozpuštění činnosti hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD). Podal ho bývalý brněnský člen strany Kamil Papežík, který řekl, že někteří členové podle něj porušili stanovy a jednací řád hnutí. Soud se bude věcí zabývat, termín zatím není stanoven, řekla mluvčí NSS Sylva Dostálová. Návrh na zrušení strany či hnutí podává ale podle zákona o sdružování v politických stranách a hnutích vláda nebo prezident, nikoli jednotlivec.

Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž, to je známá věc. Nemusí být dokonce totéž, ani když dělají totéž titíž dva, jen v jiném čase. V našem případě když jdou ze prezidentem Zemanem předsedové nejvyššího soudů, jen pokaždé v trochu jiné situaci. Co jednou dvakrát mohlo dopadnout úspěšně, příště může skončit jako průšvih.

Česko si od dob Rakouska-Uherska nese dědictví vrchnostenské mentality úředníků, jediným "protilékem" je fungující správní soudnictví. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru poukázal na význam Nejvyššího správního soudu (NSS), v jehož čele skončí v září Josef Baxa i místopředseda Michal Mazanec. Nástupce určí prezident Miloš Zeman, jména zatím nezveřejnil.

Kontroverzní podnikatel Petr Kocourek, který stojí za projekty jako je kuřácký klub Libertas, Motoristická vzájemná pojišťovna nebo pojištění proti EET, přišel začátkem února s novým nápadem. Čerstvě založený spolek ShareCAR! umožní řidičům, aby přepsali své vozidlo do vlastnictví spolku a zbavili se pokut. Před podobnými praktikami však varuje Česká advokátní komora.

Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl stížnosti Terezie Hlohovské na zrušení registrace kandidátních listin pět kandidátů. Důvodem pro toto rozhodnutí byla absence aktivní legitimace Hlohovské. Jednoduše řečeno, soud rozhodl, že stěžovat na rozhodnutí o (ne)registraci si mohou pouze dotčené osoby. Prakticky to znamená, že NSS bude v budoucnosti nejspíše rozhodovat jen o stížnostech neúspěšných kandidátů (v roce 2013 se svou stížností uspěla Jana Bobošíková).

O prezidentskou funkci se utká všech devět uchazečů zaregistrovaných ministerstvem vnitra. Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl z formálních důvodů podnět Terezie Holovské, která zpochybnila pětici kandidátů s vícenásobnými podpisy. Prezidentští kandidáti rozhodnutí soudu vesměs očekávali a uvítali.