V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.

Vrcholný dvoudenní summit evropských lídrů, který probíhal včera a pokračuje dnes, měl opět na programu i diskusi o nové evropské migrační politice. Této diskusi předcházelo hlavní téma summitu, a to situace v Rusku po spektakulárním pochodu wagnerovců na Moskvu a jeho dopady na evropskou bezpečnost a na situaci na Ukrajině.

Vláda se chystá ve středu prodloužit o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků z Ukrajiny. Upravuje to nařízení, které by měl kabinet schvalovat. Platit by mělo do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU.

V Česku je zhruba 30 tisíc dětských uprchlíků z Ukrajiny, kteří se sem dostali bez doprovodu zákonných zástupců. Dvě stovky přišly pak samy bez dospělých. Část z příchozích dětí a mladých zůstává v dětských domovech. Úřady i organizace by se měly na podporu a začlenění této zranitelné skupiny víc zaměřit. Novinářům to řekla zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková. Experti radí zajistit pro děti a mladé místa ve školách, posílit výuku češtiny a nabídnout jim kroužky. Podle výzkumu agentury PAQ Research chodilo na konci loňska v ČR do středních škol 46 procent mladých z Ukrajiny a do základních škol 90 procent ukrajinských dětí.

Už více než dvacet let považuje Česko za svůj domov novinářka afghánského původu Fatima Rahimi. V tuzemsku vystudovala evropské kulturní a duchovní dějiny na FHS UK. V posledních letech se věnuje zejména reportážím a článkům o sociálních tématech, migraci, rasismu a dění v Íránu a Afghánistánu. V lednu letošního roku se stala také tváří a průvodkyní nového podcastu Aby nebe nespadlo. O čem podcastová série pojednává a jak se žije afghánské komunitě v Česku? Nejen o tom se Fatima Rahimi rozpovídala v dalším díle seriálu Bez servítků.

Strach a hysterie se začaly v poslední době šířit Hlohovcem na Břeclavsku. Paniku v tisícové obci vyvolali cizinci, které část místních považuje za nelegální migranty. Podle starosty Jaroslava Hajdy (ODS) jde ale o techniky a manažery, kteří do České republiky přijeli na stáž.

Česko v sobotu neudělilo uprchlíkům z Ukrajiny žádné vízum dočasné ochrany. Zástupci ministerstva vnitra na dotaz uvedli, že je to poprvé od únorového začátku ruské invaze. V pátek víza získalo 803 běženců, asi o 20 víc než před týdnem. Celkem už víza dostalo 407 528 uprchlíků. Vyplývá to z údajů, které na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Dospělí uprchlíci z Ukrajiny by měli začít od příštího týdne postupně zdravotním pojišťovnám hlásit, jak uhradí své zdravotní pojištění. Po uplynutí 150 dnů od získání víza k ochraně za ně odvody přestává platit stát. Lidé mohou využít webový formulář, nebo změnu oznámit v pobočce své pojišťovny. Ve společné tiskové zprávě o tom dnes informovala ministerstva zdravotnictví a práce, Svaz zdravotních pojišťoven a Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu získalo v České republice víza dočasné ochrany už téměř 378 tisíc běženců. Boje na Ukrajině trvají od konce února. Uprchlická vlna však v poslední době polevuje. Například v sobotu získalo víza 169 uprchlíků z Ukrajiny, což je asi o 200 méně než před týdnem.

Cizince odjinud než ze Slovenska má mezi kolegy v práci polovina Čechů, zjistil průzkum společnosti Up Česká republika. Většinou se jedná o více než jednoho spolupracovníka jiné národnosti. Většina lidí vztahy hodnotí pozitivně, cizinci podle nich zasluhují rovnocenné pracovní postavení jako Češi. Cizince by si mezi kolegy nepřálo sedm procent dotázaných. Výsledky průzkumu mezi zhruba tisícovkou lidí, takzvaného Barometru zaměstnanců.