Česká republika zatím udělila dočasnou ochranu 378 tisícům běženců z Ukrajiny

Někteří uprchlíci ze země odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí na Ukrajinu, podle odhadu úřadů tak nyní reálně pobývá v Česku asi 280 až 300 tisíc běženců, převážně žen s dětmi. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň otevírají uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Na cizinecké policii se od počátku rusko-ukrajinského konfliktu nahlásilo víc než 305 500 lidí, v sobotu jich bylo 1105. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik zhruba třetina.

Nejvíce uprchlíků zůstává v Praze, pobyt zde podle statistik nahlásilo zhruba 88 tisíc běženců. Od čtvrtka je v hlavním městě uzavřeno Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. Vedení města o uzavření rozhodlo kvůli přeplněnosti Prahy a nedostatečným kapacitám, někteří hejtmani rozhodnutí Prahy kritizovali. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se na páteční schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvili, že vznikne soubor opatření, která budou motivovat uprchlíky k přesunu do méně vytížených obcí. Rovněž vznikne koordinační mechanismus, podle kterého se samotný přesun uskuteční.

Sněmovna i Senát tento týden schválily novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle které budou ministerstva a další úřady i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Snazší a rychlejší by mělo být budování dočasných staveb pro ubytování a vzdělávání uprchlíků. Běženci budou také moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Půjde o 4250 korun měsíčně pro dospělé a o 3050 korun za měsíc pro děti. Normu ještě posoudí prezident.