Řecký premiér Alexis Tsipras ustoupil mezinárodním věřitelům Řecka a slíbil jim přijetí takřka všech jejich posledních podmínek další finanční pomoci. Podle britského listu Financial Times to plyne z dopisu, který Tsipras v úterý večer zaslal Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), Evropské centrální bance (ECB) a Evropské komisi. Dopis je rozvinutím nečekané úterní žádosti řecké vlády o třetí záchranný program v rozsahu 29,1 miliardy eur (793 miliard Kč) náhradou za program, jehož platnost právě skončila.

Řecko předložilo věřitelům nový návrh, na jehož základě chce získat další finanční pomoc. Požaduje dvouletou dohodu se záchranným fondem eurozóny a souběžnou restrukturalizaci svého dluhu. Oznámil to dnes podle agentury Reuters úřad řeckého premiéra Alexise Tsiprase s tím, že Atény zůstávají u jednacího stolu. Ministři financí eurozóny se budou řeckou žádostí z dnešního odpoledne zabývat večer na mimořádné telekonferenci, uvedl na komunitní síti předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Řecký premiér Alexis Tsipras zvažuje návrh na řešení řecké dluhové krize, který na poslední chvíli předložil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Informoval o tom řecký list Kathimerini. Juncker podle informací zdrojů vyžaduje, aby Tsipras zaslal písemný souhlas s podmínkami věřitelů. Pak by se konalo mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny. To by mělo schválit poskytnutí finanční pomoci, která by odvrátila platební neschopnost Řecka.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker učinil na poslední chvíli nový návrh, jak odblokovat peníze ze záchranného programu pro Řecko, a umožnit tak, že se země vyhne platební neschopnosti. Juncker podle zdrojů agentury Reuters navrhl, že pokud premiér Alexis Tsipras zašle písemný souhlas s podmínkami, svolá Juncker ještě dnes mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny. Podle zdrojů z řecké vlády ale Tsipras podmínky věřitelů dál odmítá.

Nedohoda mezi Řeky a oficiálními věřiteli tak trochu již včera dopoledne visela ve vzduchu. Mediální dělostřelecká příprava na večerní zasedání skupiny ministrů financí Eurogroup již naznačovala, že dosažení kompromisu bude nereálné. A tak se také stalo - eurozóna vedená Němci nabídla nové řecké vládě prodloužení stávajícího úvěrového programu. Ta označila návrh za absurdní, vyjednávání za ztrátu času a práskla dveřmi.

Jestli v posledních měsících existoval nějaký trh aktiv, který prakticky neznal směr dolů, pak to bezpochyby byly tzv. bezpečné vládní dluhopisy. Jejich ceny, podporovány klesající inflací a aktivitou centrálních bank (směřujícím k jejich nákupům), rostly prakticky neustále. To již pár posledních dnů neplatí a teď je vcelku zajímavé si klást otázku proč.

Stabilizace cen ropy pomohla v uplynulých dnech k viditelnému zlepšení nálady na ruském trhu. Černému zlatu včera nepodřezaly větev ani výroky saudského ministra pro ropu Ali Al-Naimiho, který přiznal, že OPEC nesrazí produkci, ani kdyby cena ropy spadla k 20 dolarům za barel.

Nový týden by měl pro globální trhy začít pečlivou analýzou toho, co se událo o tomto víkendu, neboť šlo o informace zajímavé a důležité.

Dlouhé měsíce se mělo za to, že eurozóně se podařilo zcela zapudit noční můry v podobě státních bankrotů některých členských zemí či dokonce jejich úplného odchodu z měnové unie.

Výprodej na akciových trzích pokračuje. Evropské akcie ztrácely sedmou seanci v řadě. Včerejší propad o 3 % byl navíc největším mezidenním propadem za poslední tři roky. Index strachu VIX současně vyskočil do blízkosti dvouletých maxim.