Vietnamci v České republice se zapojili do boje s onemocněním COVID-19. Nabízejí hasičům, policistům či záchranářům kávu či nápoje zdarma, šijí roušky či finančně i materiálně pomáhají nemocnicím. I když mnozí jakožto cizinci nemají nárok na finanční kompenzace od státu, Vietnamci podle Minh Maie, koordinátora z organizace Viet Up, opatření vlády vítají a respektují. Někteří lidé si naopak stěžují na to, že se v některých vietnamských večerkách prodávají předražené dezinfekční gely a roušky. Podle ministerstva financí však jejich cena není regulovaná státem a může být jakákoliv.

Romové se v základních školách učí stále často podle vzdělávacích plánů pro lehce mentálně postižené. Mezi žáky, kteří mají upravené učivo kvůli nižší inteligenci, tvoří přibližně 29 procent. V celkovém počtu dětí v základních školách je podíl Romů asi 3,7 procenta. Vyplývá to ze zprávy o plnění plánu opatření, která mají přispět k začlenění romských dětí do běžných škol. Údaje se za poslední rok výrazně nezměnily. Podle kvalifikovaných odhadů chodilo v minulém školním roce do základních škol v Česku 34 767 Romů a Romek.

Navzdory opatřením pro společné vzdělávání přetrvává v českém školství vyloučení sociálně znevýhodněných. Větší zapojení Romů do běžných tříd podporuje asi desetina Čechů. Zhruba pětina českých rodičů se naopak domnívá, že školy bez Romů a cizinců jsou kvalitnější než ty, kam romské a cizojazyčné děti chodí. Tento názor sdílí zejména zastánci tradiční výuky a disciplíny. Vzdělání v něm nehraje velkou roli, kritičtější jsou ale vysokoškoláci. Vyplývá to z aktuální analýzy segregace v základních školách, kterou zveřejnila Agentura pro sociální začleňování.

Koupí bílé pastelky dnes mohou lidé v Česku přispět na pomoc nevidomým a slabozrakým. Celonárodní veřejná sbírka se koná po dvacáté a dobrovolníci v bílých tričkách při ní budou v ulicích měst nabízet za 30 korun bílou pastelku, která symbolizuje bílou hůl a život zrakově postižených. V 15:00 akce vyvrcholí koncertem na Václavském náměstí v Praze.

Ochranný limit doplatků na léky na recept bude od roku 2020 pro invalidní důchodce 3. stupně 500 korun stejně jako pro seniory nad 70 let. Dosud dostávali zpět až částku nad 5000 korun jako ostatní zdraví dospělí. Na twitteru to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Národní rada osob se zdravotním postižením snížení ochranného limitu žádala už loni v květnu loňského roku.

Z Václavského náměstí již podeváté vyrazil do ulic Prahy průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů, translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Tisíce lidí hýřící duhovými barvami a 21 alegorických vozů se zvukovými systémy se na cestu centrem hlavního města na Letnou vypravili kolem 12:45. Na pořádek dohlížejí desítky policistů. Provoz po trase se omezil.

Studenti na pražských středních školách o menšinách ve školách ani mezi sebou příliš nediskutují. V případě, že na téma dojde, diskutují o migraci. Žáci obecně nevěří médiím, ale zároveň z nich nejčastěji čerpají informace. Nejdůvěryhodnějšími autoritami jsou pro ně rodiče a nejméně věří politikům. Vyplývá to z průzkumu, který si nechalo od společnosti Anthropictures udělat Multikulturní centrum Praha. Z průzkumu vznikne v červnu dokument, který pomůže učitelům při výuce.

Krajský soud v Hradci Králové dosud rozhodl osm z 29 žalob čínských křesťanů na české ministerstvo vnitra kvůli neudělení mezinárodní právní ochrany. První žaloby obdržel loni 8. března. Všechny rozhodnuté žaloby jsou u pardubické pobočky krajského soudu. V jednom případě byla žaloba úspěšná, řekl mluvčí soudu Jan Kulhánek. Číňané chtějí získat v ČR azyl, tvrdí, že jsou ve své zemi pronásledováni kvůli své křesťanské víře.

O holokaustu, menšinách a toleranci se ve školách sice učí, na některé rozšířené předsudky to ale nemá vliv, zjistil výzkum, který provedli a ve středu zveřejnili odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci se Sociologickým ústavem. ÚSTR se výuce citlivých historických témat ve školách věnuje dlouhodobě, jeho kurzy projde ročně přes 600 učitelů.

Mezi Čechy přibylo lidí, podle kterých by cizinci neměli mít možnost dlouhodobě pobývat v Česku. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplynulo, že počet takto smýšlejících od loňského března stoupl o pět procentních bodů na 16 procent, což je nejvíce od roku 2007.