Špatná nálada, ztráta zájmu o koníčky i agresivní chování. To je jen krátký výčet dopadů, které měla pandemie na psychiku mnoha dětí po celé republice. Fenoménem posledních let je sebepoškozování, které psychologové i pracovníci na Lince bezpečí řeší čím dál častěji. Velký problém vnímají odborníci také u prvňáčků, kteří kvůli distanční výuce zcela přišli o možnost se začlenit do kolektivu. Také proto doufají, že to pomohou zlepšit například letní tábory a adaptační pobyty před nástupem do školy.

Před čtvrt stoletím, 1. září 1994, zahájila v Praze-Bohnicích provoz Linka bezpečí, kterou zřídila nadace Naše dítě na pomoc dětem a mladým lidem ve složitých životních situacích. Linka nyní provozuje i Rodičovskou linku určenou nejen rodičům, ale všem dospělým se starostí o dítě. Denně její zaměstnanci přijmou 400 až 500 hovorů. U telefonů pracuje kolem 100 odborných konzultantů.

Šikana ve školách je stále problém, počty telefonátů dětí, které se kvůli ní obrací na Linku bezpečí, se v posledních letech pohybují mezi 1800 a 2300 ročně. Za posledních devět let vzrostl zejména počet případů, kdy si děti stěžují na šikanu v počítačovém světě. Vyplývá to z údajů Linky bezpečí, které sdělila její mluvčí Regina Jandová. Podle ministerstva školství se zhruba dvě třetiny případů šikany týkají základních škol, třetina škol středních.