V areálu českobudějovického výstaviště dnes začal agrosalon Země živitelka. Loni na akci přišlo přes 97 tisíc návštěvníků. Tradiční výstavu zahájili mimo jiné prezident Miloš Zeman či premiér Petr Fiala (ODS), který řekl, že na nějaký čas skončilo obdobý stability. Bývalý prezident Václav Klaus uvedl, že za zdražování cen v obchodech nemohou zemědělci.

Díky speciálnímu nízkému přeletu mohli pracovníci Arcibiskupských lesů a statků zmapovat stav lesů v Olomouckém a Zlínském kraji, které má organizace ve vlastnictví. Pohled na porost ztrápený suchem a škůdci nebyl pro odborníky nijak příjemný. Před suchem varuje také Správa CHKO Jeseníky a zdůrazňuje dodržování opatření pro zamezení vzniku požáru.

Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let. Lýkožrouti loni napadli 25 až 30 milionů metrů krychlových dříví, podobně jako předloni, zpracovatelé ho zvládli vytěžit mezi 22 až 25 miliony metrů krychlových. Novinářům to v rozhovoru řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Ministerstvo podle něj bude letos chtít najít pro vlastníky lesa sedm miliard na kompenzaci snížených cen dříví. Loni vyplatil na této dotaci zhruba stejně, na všech podporách vyplatil rekordních deset miliard korun.

Nestátní vlastníci lesů budou moci získat letos a příští rok až 2,5 miliardy korun. Dotační program, který by měl kompenzovat nižší ceny dříví na trhu kvůli kůrovci, dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství. Letos by měli vlastníci lesů získat 1,5 miliardy, o další miliardě pro příští rok chce ministerstvo jednat. Dotace se netýká státních Lesů ČR ani Vojenských lesů a statků, naopak peníze mohou získat obce pro lesy ve své správě.

Ministerstvo zemědělství chce ze státní kasy 2,5 miliardy korun, aby mohlo vypsat dotační program pro vlastníky lesů postižených kůrovcem. Vyplývá to z materiálu pro vládu, která záměr v pondělí projedná. Mělo by jít o kompenzaci za snížení ceny dříví na trhu. Vládu k uvolnění tří miliard korun kvůli kůrovci už například letos vyzval sněmovní petiční výbor.

Expertní tým prezidenta Miloše Zemana se dnes na zámku v Lánech zabýval kůrovcovou kalamitou i vodními stavbami na Labi. Kvůli napadení stromů kůrovcem odmítl snahy rozšiřovat takzvané bezzásahové zóny v národních parcích, což se týká především Šumavy. Kritizoval také odklad stavby plavebních stupňů Děčín a Přelouč, informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Schůzky u prezidenta se zúčastnil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jeho předchůdce ve funkci Tomáš Podivínský (KDU-ČSL) a jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).

Letecké snímky nejodlehlejších míst šumavského národního parku připomínají záběry z postapokalyptického filmu. Bohužel jde o smutnou realitu, která je způsobena kůrovcem. S ním se Šumava historicky potýká už více než 150 let. Velkým problémem se ale kůrovec stal především v roce 2009 po řádění orkánu Kyrill, přiznává jihočeská hejtmanka Ivana Stráská.

V Česku od středy vzniknou kvůli boji s kůrovcem dvě zóny s různými stupni opatření. Veškeré síly se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Na dnešní tiskové konferenci to dnes oznámili ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a náměstek ministra pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Na celém území státu bude nově platit možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022.