První premiérský projev Petra Fialy (ODS) politologové okomentovali jako očekávatelný, věcný nebo realistický. Politolog Jan Kubáček ho považuje za solidní a srozumitelný. Vidí v něm inspiraci první projevem prezidenta Václava Havla. Podle politologa Josefa Mlejnka z Karlovy univerzity byl projev obecný a premiér hovořil o tématech, která se dala očekávat. Politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu vystoupení nového předsedy vlády označil za realistické zhodnocení a za "churchillovské krev, pot a slzy".

Šance na úspěch vznikajícího politického hnutí, za kterým stojí iniciativa Chcípl PES, závisí mimo jiné na vývoji situace v nejbližších měsících nebo na schopnosti vytvořit funkční organizační kostru. Na dotaz to uvedl politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. Musí také najít schopného lídra. Podle Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy hnutí, které v sobě naakumuluje naštvanost či frustraci lidí vyvolanou koronavirovou pandemií a jejími důsledky, ve volbách zabodovat může. I podle Kopečka má takto zaměřená strana šanci prorazit, nyní je to ale nejisté.

Přes velké ambice nedokázal menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD za dosavadní dvouleté vládnutí realizovat dostatek svých programových priorit a nepřišel se žádnými zásadními reformami. Tak po dvou letech od získání důvěry vládu hodnotí politologové. Za kroky v počátku koronavirové krize kabinet nekritizují, je ale podle nich otázkou, jak se vyrovná s ekonomickými důsledky.

Není vyloučeno to, že se spor o výměnu ministra kultury protáhne až do podzimu, míní Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. Podle něj by se pak mohl rozpor protnout s některými dalšími problémy vlády a premiéra Andreje Babiše (ANO), týkajících se například rozepří mezi ČSSD a ANO kvůli státnímu rozpočtu nebo auditu Evropské komise ohledně střetu zájmů předsedy vlády. Podle Josefa Mlejnka z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy musí ČSSD v otázce výměny ministra zatlačit i na Babiše.

Kdyby ČSSD zůstala v opozici, rozpory uvnitř strany by ji neminuly, poněvadž by pak mnozí mohli namítat, že strana měla do vlády jít. V celkové bilanci se plusy a mínusy vzájemně eliminují, takže výsledek je nula, napsal politolog Josef Mlejnek z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu v Praze ale mají sociální demokraté daleko k důstojnosti a nesou největší díl viny na legitimizaci premiéra Andreje Babiše (ANO), neboť se vláda musí opírat o komunisty a občas i hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.

Lidé se u voleb do Evropského parlamentu (EP) budou rozhodovat primárně podle svých stranických preferencí, na konkrétních osobnostech tolik záležet nebude. Kandidátkami mohou ale zamíchat preferenční hlasy. Novinářům to řekli oslovení politologové. Dosavadní kampaň považují za mdlou a stereotypní, většina stran se shoduje na hlavních tématech a menší nemají takový potenciál zaujmout. Navíc subjekty do kampaně nechtějí vložit větší množství peněz, uvedli politologové.

Sjezd ČSSD posílil pozici předsedy Bohuslava Sobotky. Nejenže v pátek získal při obhajobě funkce 85 procent hlasů a do vedení strany dostal jen své lidi, ale dnes k tomu prosadil i plánovanou změnu stanov. Podle ní by měly mít ženy na kandidátkách do krajských a sněmovních voleb nejméně 40 procent míst a na výběru kandidátů do voleb se mají podílet všichni straníci, nikoliv jen špičky sociální demokracie. ČSSD se na sjezdu vymezovala vůči vládnímu hnutí ANO, ale koalici nezpochybnila.